SLOKA 13
yat pṛthivyāṁ vrīhi-yavaṁ
hiraṇyaṁ paśavaḥ striyaḥ
na duhyanti manaḥ-prītiṁ
puṁsaḥ kāma-hatasya te
yat—co; pṛthivyām—na tomto světě; vrīhi—obilí, rýže; yavam—ječmen; hiraṇyam—zlato; paśavaḥ—zvířata; striyaḥ—manželky nebo jiné ženy; na duhyanti—nedají; manaḥ-prītim—spokojenost mysli; puṁsaḥ — člověku; kāma-hatasya—protože se stal obětí chtíče; te—ty.
“Člověk, který se stal obětí chtíče, nedokáže uklidnit svou mysl, ani když má v tomto světě všeho dostatek, včetně rýže, ječmene a dalších obilovin, zlata, zvířat i žen. Nic ho nedokáže uspokojit.”
Cílem materialisty je zlepšit svou ekonomickou situaci, ale tento hmotný pokrok nemá konce. Pokud nedokáže ovládat chtíč, nebude nikdy spokojen, ani kdyby získal všechno bohatství světa. V současném věku jsme svědky velkého hmotného pokroku, ale přesto lidé usilují o ještě větší bohatství. Manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati. I když je každá živá bytost částí Nejvyšší Bytosti, kvůli svým chtivým touhám stále usiluje o takzvané zlepšení své ekonomické situace. K dosažení spokojenosti je zapotřebí vzdát se chtivých tužeb, které jsou chorobou srdce. To se podaří jedině tomu, kdo si je vědom Kṛṣṇy.
bhaktiṁ parāṁ bhagavati pratilabhya kāmaṁ
hṛd-rogam āśv apahinoty acireṇa dhīraḥ
(Bhāg. 10.33.39)
Pokud člověk rozvine vědomí Kṛṣṇy, je schopen se této srdeční choroby zbavit. Jinak zůstane nakažen chtivými touhami a jeho mysl nebude nikdy klidná.