SLOKA 26
śrutvā gāthāṁ devayānī
mene prastobham ātmanaḥ
strī-puṁsoḥ sneha-vaiklavyāt
parihāsam iveritam
śrutvā—když vyslechla; gāthām—příběh; devayānī—královna Devayānī, manželka Mahārāje Yayātiho; mene—pochopila; prastobham ātmanaḥ—když byla poučena, jak má dosáhnout seberealizace; strī-puṁsoḥ — mezi mužem a ženou; sneha-vaiklavyāt—ze vzájemné lásky; parihāsam — veselá anekdota či příběh; iva—jako; īritam—vypovězený (Mahārājem Yayātim).
Když Devayānī vyslechla vyprávění Mahārāje Yayātiho o kozlovi a koze, pochopila, že tento příběh, podaný jako anekdota pro vzájemné pobavení mezi manželi, měl za cíl ji probudit, aby si uvědomila své přirozené postavení.
Ten, kdo se probudí z hmotného života, pochopí, že jeho skutečným posláním je být věčným služebníkem Kṛṣṇy. Tomu se říká osvobození. Muktir hitvānyathā-rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ (Bhāg. 2.10.6). Každý, kdo žije v tomto hmotném světě, si pod vlivem māyi myslí, že je pánem všeho (ahaṅkāra-vimūḍhātmā kartāham iti manyate). Živá bytost si myslí, že žádný Bůh či vládce neexistuje, že je nezávislá a může si dělat cokoliv chce. To je příznačné pro hmotné podmínění a ten, kdo se z této nevědomosti probudí, se nazývá osvobozený. Mahārāja Yayāti nejprve vysvobodil Devayānī ze studny a nakonec ji jako řádný manžel poučil příběhem o kozlovi a koze, a tak ji zbavil mylných představ o hmotném štěstí. Devayānī byla dostatečně pokročilá, aby svému osvobozenému manželovi porozuměla, a proto se ho rozhodla jako věrná manželka následovat.