SLOKA 32
kareṇumatyāṁ nakulo
naramitraṁ tathārjunaḥ
irāvantam ulupyāṁ vai
sutāyāṁ babhruvāhanam
maṇipura-pateḥ so ’pi
tat-putraḥ putrikā-sutaḥ
kareṇumatyām—se svou ženou Kareṇumatī; nakulaḥ—Nakula; naramitram—syna jménem Naramitra; tathā—také; arjunaḥ—Arjuna; irāvantam—Irāvāna; ulupyām—z lůna Nāga-kanyi zvané Ulupī; vai—jistě; sutāyām—s dcerou; babhruvāhanam—Babhruvāhanu; maṇipura-pateḥ — krále Maṇipuru; saḥ—on; api—ačkoliv; tat-putraḥ—syn Arjuny; putrikā- sutaḥ—syn svého děda z matčiny strany.
Nakula zplodil se svou ženou Kareṇumatī syna Naramitru. Arjunovi a jeho manželce Ulupī, dceři Nāgů, se narodil Irāvān a princezna z Maṇipuru mu porodila Babhruvāhanu, který se stal adoptivním synem manipurského krále.
Pārvatī je dcerou krále velmi staré hornaté země zvané Maṇipur. Tento stát i se svým králem tedy existoval již před pěti tisíci lety, v době, kdy vládli Pāṇḍuovci. Jedná se o velmi starobylé, aristokratické království vaiṣṇavů. Jestliže se z něj podaří znovu vytvořit vaiṣṇavský stát, bude to obrovský úspěch, neboť tento kraj si udržuje svoji národní identitu již pět tisíc let. Jestliže se tam podaří obnovit vaiṣṇavskou tradici, bude to jedinečné místo, známé po celém světě. Manipurští vaiṣṇavové jsou mezi vaiṣṇavy velmi proslulí. Ve Vṛndāvanu a Navadvīpu najdeme mnoho chrámů, jež postavil král Maṇipuru. Někteří naši oddaní pocházejí z tohoto státu, a hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se tam tedy může společným úsilím oddaných vědomých si Kṛṣṇy úspěšně rozšířit.