SLOKA 4-5
tāṁs tvaṁ śaṁsaya sūkte dve
vaiśvadeve mahātmanaḥ
te svar yanto dhanaṁ satra-
pariśeṣitam ātmanaḥ
dāsyanti te ’tha tān arccha
tathā sa kṛtavān yathā
tasmai dattvā yayuḥ svargaṁ
te satra-pariśeṣaṇam
tān—jim všem; tvam—ty; śaṁsaya—popiš; sūkte—védské hymny; dve—dva; vaiśvadeve—týkající se Vaiśvadevy, Nejvyšší Osobnosti Božství; mahātmanaḥ—všem těm velkým duším; te—oni; svaḥ yantaḥ—až se odeberou na svá místa na nebeských planetách; dhanam—bohatství; satra-pariśeṣitam—které zbývá na konci yajñi; ātmanaḥ—svůj vlastní majetek; dāsyanti—dají; te—tobě; atha—proto; tān—k nim; arccha — jdi tam; tathā—takto (podle otcových pokynů); saḥ—on (Nābhāga); kṛtavān—vykonal; yathā—jak mu otec poradil; tasmai—jemu; dattvā — poté, co dali; yayuḥ—odebrali se; svargam—na nebeské planety; te — oni všichni; satra-pariśeṣaṇam—zbytky po yajñi.
Nābhāgův otec pokračoval: “Jdi k těm velkým duším a sděl jim dva védské hymny týkající se Vaiśvadevy. Až tito mocní mudrci skončí svou oběť a půjdou na nebeské planety, dají ti zbytek peněz, které z oběti získali. Hned se tam proto vydej.” Nābhāga tedy jednal přesně podle rady svého otce. Velcí mudrci Aṅgirovy dynastie mu dali všechno své bohatství a pak se odebrali na nebeské planety.