Sloka 11.37
kasmāc ca te na nameran mahātman
garīyase brahmaṇo ’py ādi-kartre
ananta deveśa jagan-nivāsa
tvam akṣaraṁ sad-asat tat paraṁ yat
kasmāt — proč; ca — také; te — Tobě; na — ne; nameran — měli by projevovat patřičnou úctu; mahā-ātman — ó veliký; garīyase — který jsi lepší; brahmaṇaḥ — než Brahmā; api — ačkoliv; ādi-kartre — nejvyššímu stvořiteli; ananta — ó neomezený; deva-īśa — ó Bože bohů; jagat-nivāsa — ó útočiště vesmíru; tvam — Ty jsi; akṣaram — nepomíjivý; sat-asat — vůči příčině a následku; tat param — transcendentální; yat — protože.
Ó veliký, který jsi větší než samotný Brahmā, Ty jsi původní stvořitel. Proč by Ti tedy neměli všichni skládat uctivé poklony? Ó neomezený, Bože bohů, útočiště vesmíru! Jsi nevyčerpatelný zdroj, příčina všech příčin, transcendentální vůči tomuto hmotnému projevu.
Těmito poklonami Arjuna vyjadřuje, že by Kṛṣṇu měli uctívat všichni. Je všeprostupující a je Duší každé duše. Oslovení mahātmā znamená, že Kṛṣṇa je nejštědřejší a neomezený, ananta znamená, že neexistuje nic, co by nespadalo pod vliv a energii Nejvyššího Pána, a deveśa znamená, že Kṛṣṇa ovládá a převyšuje všechny polobohy. Je útočištěm celého vesmíru. Arjuna také považoval za správné, aby všechny dokonalé živé bytosti a mocní polobozi skládali Kṛṣṇovi uctivé poklony, protože nikdo není lepší než On. Arjuna zvláště zmiňuje: „Jsi větší než Brahmā, neboť Ty jsi Ho stvořil. Brahmā se narodil z lotosu, který vyrostl z pupku Garbhodakaśāyīho Viṣṇua, Tvé úplné expanze.“ Proto musí Brahmā, Pán Śiva, který se narodil z Brahmy, i všichni ostatní polobozi skládat Kṛṣṇovi uctivé poklony. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že Śiva, Brahmā a další takoví polobozi Pánovi vzdávají úctu. Velice důležité je slovo akṣaram, protože toto hmotné stvoření podléhá zkáze, ale Pán stojí nad ním. Je příčinou všech příčin a jako takový je důležitější než všechny podmíněné duše v hmotné přírodě i než samotný projevený hmotný vesmír. Proto je Svrchovaný.