Sloka 14.19
nānyaṁ guṇebhyaḥ kartāraṁ
yadā draṣṭānupaśyati
guṇebhyaś ca paraṁ vetti
mad-bhāvaṁ so ’dhigacchati
na — žádného; anyam — jiného; guṇebhyaḥ — než kvality; kartāram — konatele; yadā — když; draṣṭā — pozorovatel; anupaśyati — vidí správně; guṇebhyaḥ — vůči kvalitám přírody; ca — a; param — transcendentálního; vetti — zná; mat-bhāvam — Mého stavu bytí; saḥ — on; adhigacchati — dosáhne.
Když člověk vidí, že všechno dělají tyto kvality přírody, a když ví, že Nejvyšší Pán je vůči nim transcendentální, dosahuje Mé duchovní podstaty.
Veškeré působení kvalit hmotné přírody může člověk překonat jednoduše tím, že je správně pochopí z výkladu správných osob. Kṛṣṇa je pravý duchovní učitel, který toto duchovní poznání předává Arjunovi. A my se také musíme tuto vědu o činnostech konaných kvalitami přírody učit, a to od lidí plně si vědomých Kṛṣṇy. Jinak budeme bloudit. Z učení pravého duchovního učitele může živá bytost poznat své duchovní postavení, své hmotné tělo, své smysly, jak padla do pasti a jak je teď v zajetí kvalit hmotné přírody. V jejich sevření je bezmocná, ale když pozná své pravé postavení, má možnost vést duchovní život a dosáhnout transcendentální úrovně. Živá bytost ve skutečnosti nic nedělá. Je nucená jednat, protože je v určitém druhu těla ovládaném určitou kvalitou hmotné přírody. Bez pomoci duchovní autority není schopná pochopit, v jakém postavení se vlastně nachází. Ale ve společnosti pravého duchovního učitele může poznat své skutečné postavení a díky tomuto poznání se dokonale upevnit ve vědomí Kṛṣṇy. Člověk, který si je vědomý Kṛṣṇy, nepodléhá hmotným kvalitám. Už v sedmé kapitole stálo, že ten, kdo se odevzdá Kṛṣṇovi, se osvobodí od působení hmotné přírody. Na toho, kdo je schopný vidět vše ve správném světle, hmotná příroda postupně přestává mít vliv.