Sloka 3.2
vyāmiśreṇeva vākyena
buddhiṁ mohayasīva me
tad ekaṁ vada niścitya
yena śreyo ’ham āpnuyām
vyāmiśreṇa — dvojsmyslnými; iva — ovšem; vākyena — slovy; buddhim — inteligenci; mohayasi — mateš; iva — ovšem; me — moji; tat — proto; ekam — jen jedno; vada — prosím řekni; niścitya — najisto; yena — z čeho; śreyaḥ — skutečný prospěch; aham — já; āpnuyām — mohu mít.
Má inteligence je zmatená Tvými dvojsmyslnými pokyny. Proto mi prosím řekni s konečnou platností, co pro mě bude nejprospěšnější.
Předcházející kapitola, která byla úvodem do Bhagavad-gīty, vysvětlila mnoho různých cest, jako je sāṅkhya-yoga, buddhi-yoga, ovládání smyslů pomocí inteligence, jednání bez touhy po plodech, jakož i postavení začátečníka. To všechno bylo promíchané. Byl potřeba jednoznačný návod, jak jednat se správným porozuměním. Proto chtěl Arjuna tato zdánlivě rozporuplná témata vyjasnit, aby je každý obyčejný člověk mohl přijmout, aniž by si je špatně vykládal. Kṛṣṇa neměl v úmyslu mást Arjunu nějakými slovními hříčkami, ale Arjuna nevěděl, jak má uplatnit metodu uvědomování si Kṛṣṇy – zda nečinností, nebo aktivní službou. Svými otázkami tedy objasňuje cestu vědomí Kṛṣṇy všem studentům, kteří si doopravdy přejí porozumět tajemství Bhagavad-gīty.