Sloka 12.15
yasmān nodvijate loko
lokān nodvijate ca yaḥ
harṣāmarṣa-bhayodvegair
mukto yaḥ sa ca me priyaḥ
yasmāt — kvůli němuž; na — nikdy; udvijate — jsou neklidní; lokaḥ — lidé; lokāt — kvůli lidem; na — nikdy; udvijate — je neklidný; ca — také; yaḥ — ten, kdo; harṣa — od radosti; amarṣa — žalu; bhaya — strachu; udvegaiḥ — a úzkosti; muktaḥ — osvobozený; yaḥ — kdo; saḥ — ten; ca — také; me — Mně; priyaḥ — velmi drahý.
Mám velice rád toho, kdo nikoho nezneklidňuje a koho nikdo nemůže zneklidnit, koho nerozruší radost ani žal a kdo nepodléhá strachu a úzkosti.
Tady je popis některých dalších vlastností oddaného. Oddaný nikoho nepřivádí do nesnází a v nikom nevzbuzuje úzkost, strach nebo nespokojenost. Jelikož je ke každému laskavý, nikdy nejedná tak, aby druzí pociťovali tíseň. Zároveň ho nerozruší, když se někdo snaží zneklidnit jeho. Milostí Pána se naučil nezneklidňovat se kvůli vnějším příčinám. Hmotné okolnosti ho nemohou ovlivnit, protože je pořád pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy a oddané službě. Materialista má obvykle velkou radost, když něco těší jeho smysly a tělo, ale rmoutí ho a závidí, když vidí, že druzí uspokojují svoje smysly něčím, co on sám nemá. Při očekávání pomsty nepřítele má strach, a když se mu něco nedaří, je sklíčený. Oddaného, který zůstává vůči všem těmto rušivým jevům transcendentální, má Kṛṣṇa velice rád.