Sloka 13.22
puruṣaḥ prakṛti-stho hi
bhuṅkte prakṛti-jān guṇān
kāraṇaṁ guṇa-saṅgo ’sya
sad-asad-yoni-janmasu
puruṣaḥ — živá bytost; prakṛti-sthaḥ — pobývající v hmotné energii; hi — jistě; bhuṅkte — zakouší; prakṛti-jān — vytvořené hmotnou přírodou; guṇān — kvality přírody; kāraṇam — příčina; guṇa-saṅgaḥ — styk s kvalitami přírody; asya — živé bytosti; sat-asat — v dobrých a špatných; yoni — druzích života; janmasu — ve zrozeních.
Živá bytost žije v hmotné přírodě a zakouší působení jejích tří kvalit. To je způsobené jejím stykem s touto přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních podobách.
Tento verš dává důležité pochopení, jak se živé bytosti převtělují z jednoho těla do druhého. Ve druhé kapitole je vysvětleno, že živá bytost transmigruje z těla do těla, jako když si člověk převléká šaty. Tuto výměnu šatů způsobuje její připoutanost k hmotné existenci. Dokud ji fascinuje iluzorní hmotný projev, musí se stále stěhovat z jednoho těla do druhého. Kvůli touhám ovládat hmotnou přírodu se dostala do těchto nežádoucích podmínek. Pod vlivem hmotných tužeb se někdy rodí jako polobůh, někdy jako člověk a jindy jako šelma, pták, červ, vodní živočich, světec nebo šváb. To se děje neustále. A pokaždé si o sobě myslí, že je pánem situace, i když je pod vlivem hmotné přírody.
Tady je vysvětlení, jak se do těchto různých těl dostává – je to následek jejího styku s různými kvalitami přírody. Proto se musí povznést nad tyto tři kvality a být v transcendentálním postavení. To se nazývá vědomí Kṛṣṇy. Dokud si živá bytost nebude vědomá Kṛṣṇy, její hmotné vědomí ji bude nutit přecházet z těla do těla, protože hmotné touhy má již od nepaměti. Musí změnit svůj postoj. Tato změna se dá uskutečnit jedině nasloucháním z autoritativních zdrojů. V Bhagavad-gītě je toho nejlepší příklad: Arjuna poslouchá Kṛṣṇův výklad vědy o Bohu. Když se živá bytost odevzdá tomuto procesu naslouchání, pak ztratí touhu ovládat hmotnou přírodu, kterou si tak dlouho pěstovala. Postupně a úměrně tomu, jak svou dávnou touhu panovat bude zmírňovat, začne pociťovat duchovní štěstí. V jedné védské mantře je řečeno, že s tím, jak bude nabývat poznání ve styku s Nejvyšší Osobností Božství, bude si také ve stejné míře vychutnávat svůj věčný, blažený život.