Sloka 15.9
śrotraṁ cakṣuḥ sparśanaṁ ca
rasanaṁ ghrāṇam eva ca
adhiṣṭhāya manaś cāyaṁ
viṣayān upasevate
śrotram — uši; cakṣuḥ — oči; sparśanam — hmat; ca — také; rasanam — jazyk; ghrāṇam — čich; eva — rovněž; ca — a; adhiṣṭhāya — když prostoupí; manaḥ — mysl; ca — také; ayam — ona; viṣayān — smyslových předmětů; upasevate — užívá si.
Když takto živá bytost přijme další hrubohmotné tělo, získá určité uši, oči, jazyk, nos a hmat, seskupené kolem mysli. S jejich pomocí si pak užívá příslušných smyslových předmětů.
Jinak řečeno, jestliže si živá bytost znečistí vědomí vlastnostmi koček a psů, dostane v příštím životě tělo kočky nebo psa a toho si užívá. Vědomí je původně čisté, stejně jako voda. Když ale vodu smísíme s nějakou barvou, změní se. Podobně se vědomí změní podle styku s hmotnými kvalitami. Pravé vědomí je vědomí Kṛṣṇy. Proto ten, kdo si je vědomý Kṛṣṇy, žije čistý život. Pokud má ale člověk vědomí znečištěné určitou hmotnou mentalitou, dostane v příštím životě tomu odpovídající tělo, které nemusí být nutně lidské. Může dostat tělo kočky, psa, prasete, poloboha nebo jednoho z mnoha dalších druhů, kterých je celkem 8 400 000.