Sloka 16.8

Démoni usuzují, že svět je přelud. Neexistuje příčina a následek, vládce nebo nějaký účel – všechno je neskutečné. Tento vesmírný projev podle nich vzniká díky náhodným hmotným akcím a reakcím. Nemyslí si, že by svět stvořil Bůh s určitým záměrem. Mají svou vlastní teorii: svět vznikl sám od sebe a není důvod věřit, že za tím stojí Bůh. Mezi duší a hmotou nevidí rozdíl a existenci Nejvyšší Duše neuznávají. Podle nich je vše pouze hmota a celý vesmír je shluk nevědomosti. Všechno je prý prázdnota, a pokud existuje nějaký projev, je to kvůli naší nevědomosti při vnímání. Pokládají za samozřejmé, že veškerá rozmanitost je projevem nevědomosti, tak jako si ve snu vytváříme mnoho věcí, které ve skutečnosti neexistují, a když se potom probudíme, vidíme, že to byl jen sen. I když ale démoni říkají, že život je sen, jsou mistry v tom, jak si tohoto snu užívat. Místo toho, aby získali poznání, se tak čím dál víc zaplétají do své říše snů. Tak jako považují dítě za výsledek samotného pohlavního styku muže a ženy, usuzují, že i tento svět vzniká bez jakékoliv duše. Živé bytosti vznikly pouhou kombinací hmoty a o duši nemá smysl mluvit. Tak jako mnoho živých bytostí přichází bez příčiny na svět z potu nebo z mrtvého těla, i celý živý svět vzešel z kombinace hmotných prvků vesmírného projevu. Příčinou tohoto projevu je tedy hmotná příroda, a žádná jiná příčina neexistuje. Démoni nevěří slovům Kṛṣṇy, když v Bhagavad-gītě prohlašuje: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram – „Celý hmotný svět je v chodu pod Mým vedením.“ Jinými slovy, nemají žádné dokonalé poznání o stvoření světa; každý z nich má svou vlastní teorii. Žádné standardní chápání pokynů písem podle nich neexistuje a všechny jejich výklady považují za stejně dobré.