Sloka 2.3
klaibyaṁ mā sma gamaḥ pārtha
naitat tvayy upapadyate
kṣudraṁ hṛdaya-daurbalyaṁ
tyaktvottiṣṭha paran-tapa
klaibyam — nemohoucnost; mā sma — ne; gamaḥ — přijímej; pārtha — ó synu Pṛthy; na — nikdy; etat — toto; tvayi — k tobě; upapadyate — hodí se; kṣudram — nicotnou; hṛdaya — srdce; daurbalyam — slabost; tyaktvā — poté, co odložíš; uttiṣṭha — vstaň; param-tapa — ó trestateli nepřátel.
Ó synu Pṛthy, nepoddávej se této ponižující nemohoucnosti. To ti nepřísluší. Zbav se té nicotné slabosti srdce a vstaň, ó ty, který trestáš nepřátele!
Kṛṣṇa zde oslovuje Arjunu jako syna Pṛthy, která byla zároveň sestrou Kṛṣṇova otce Vasudevy. Arjuna měl tedy s Kṛṣṇou pokrevní spojení. Jestliže syn kṣatriyi odmítá bojovat, je kṣatriyou jen podle jména, a rovněž syn brāhmaṇy je brāhmaṇou jen podle jména, pokud jedná bezbožně. Takoví kṣatriyové a brāhmaṇové jsou nehodnými syny svých otců, a Kṛṣṇa nechtěl, aby se Arjuna stal nehodným synem kṣatriyi. Arjuna byl Kṛṣṇovým nejdůvěrnějším přítelem a Kṛṣṇa seděl s ním na válečném voze a poskytoval mu přímé vedení. Kdyby však Arjuna přes všechny tyto výhody bitvu vzdal, byl by to neslavný čin. Proto mu Kṛṣṇa řekl, že takový postoj jeho osobnosti nepřísluší. Arjuna mohl namítat, že chce opustit bojiště, aby se zachoval šlechetně vůči ctihodnému Bhīṣmovi a dalším příbuzným, ale Kṛṣṇa jeho postoj považoval za pouhou slabost srdce. Jeho nemístná šlechetnost neměla podporu autorit. Osoby jako Arjuna, pod přímým vedením Kṛṣṇy, tedy mají od takovéto šlechetnosti či takzvaného nenásilí upustit.