Sloka 3.1
arjuna uvāca
jyāyasī cet karmaṇas te
matā buddhir janārdana
tat kiṁ karmaṇi ghore māṁ
niyojayasi keśava
arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; jyāyasī — lepší; cet — jestliže; karmaṇaḥ — než plodonosné jednání; te — Tebou; matā — je považovaná; buddhiḥ — inteligence; janārdana — ó Kṛṣṇo; tat — proto; kim — proč; karmaṇi — do jednání; ghore — hrozného; mām — mě; niyojayasi — zapojuješ; keśava — ó Kṛṣṇo.
Arjuna pravil: Ó Janārdano, ó Keśavo, proč mě chceš vtáhnout do tohoto hrozného boje, když si myslíš, že inteligence je lepší než plodonosné jednání?
V předchozí kapitole popsal Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, velmi podrobně povahu duše, aby zachránil svého důvěrného přítele Arjunu z oceánu hmotného smutku. A doporučil cestu realizace: buddhi-yogu neboli vědomí Kṛṣṇy. Někteří lidé si pletou vědomí Kṛṣṇy s nečinností a s tímto špatným pochopením odcházejí do ústraní, aby si tam plně uvědomili Kṛṣṇu pouhým opakováním Jeho svatého jména. Bez průpravy ve filozofii vědomí Kṛṣṇy se ale zpívání Kṛṣṇova svatého jména v ústraní nedoporučuje, neboť tak může člověk získat jen laciný obdiv nevinné veřejnosti. I Arjuna si myslel, že vědomí Kṛṣṇy čili buddhi-yoga – používání inteligence k rozvoji duchovního poznání – znamená zanechat aktivního života a někde v ústraní podstupovat askezi. Jinými slovy, pod zástěrkou uvědomování si Kṛṣṇy se chtěl šikovně vyhnout boji. Protože však byl upřímným žákem, předložil svůj nápad svému učiteli k posouzení a zeptal se Kṛṣṇy, jaký postup pro něho bude nejlepší. V odpověď na to mu Pán Kṛṣṇa v této třetí kapitole podrobně vysvětlil karma-yogu neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy.