Sloka 3.35
śreyān sva-dharmo viguṇaḥ
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
sva-dharme nidhanaṁ śreyaḥ
para-dharmo bhayāvahaḥ
śreyān — mnohem lepší; sva-dharmaḥ — své předepsané povinnosti; viguṇaḥ — i když s chybami; para-dharmāt — než povinnosti jiných; su-anuṣṭhitāt — bezvadně vykonané; sva-dharme — při plnění vlastních povinností; nidhanam — záhuba; śreyaḥ — lepší; para-dharmaḥ — povinnosti předepsané jiným; bhaya-āvahaḥ — nebezpečné.
Je mnohem lepší vykonávat své předepsané povinnosti, byť i nedokonale, než povinnosti druhého dokonale. Lépe je zahynout při plnění vlastní povinnosti než se věnovat povinnostem někoho jiného, protože dávat se cestou jiných je nebezpečné.
Člověk má s jasným vědomím Kṛṣṇy plnit vlastní předepsané povinnosti, a ne povinnosti předepsané druhým. Na hmotné úrovni jsou to povinnosti stanovené podle psychofyzického stavu dané osoby pod vlivem kvalit hmotné přírody. A duchovní povinnosti jsou to, co nařizuje duchovní učitel v transcendentální službě Kṛṣṇovi. Ale ať už jde o povinnosti hmotné nebo duchovní, každý se má až do smrti držet těch, které náleží jemu, než aby napodoboval plnění povinností někoho jiného. Povinnosti na duchovní a na hmotné úrovni se mohou lišit, ale zásada řídit se autorizovaným vedením je pro toho, kdo je vykonává, prospěšná za všech okolností. Když je člověk pod vlivem kvalit hmotné přírody, měl by následovat pravidla předepsaná pro jeho situaci a nenapodobovat druhé. Například brāhmaṇa, který ztělesňuje kvalitu dobra, musí být nenásilný, zatímco kṣatriya, který jedná pod vlivem kvality vášně, může používat násilí. Pro kṣatriyu je tedy lepší zahynout při následování pravidel násilí než napodobovat brāhmaṇu, který se řídí zásadami nenásilí. Každý musí očišťovat své srdce postupně, to se nedá uspěchat. Když ovšem někdo překonal kvality hmotné přírody a plně si uvědomil Kṛṣṇu, může pod vedením pravého duchovního učitele dělat cokoliv. Ve stádiu úplného vědomí Kṛṣṇy může kṣatriya jednat jako brāhmaṇa a brāhmaṇa jako kṣatriya. Na transcendentální úrovni neplatí rozdíly hmotného světa. Například Viśvāmitra byl původně kṣatriya, ale později jednal jako brāhmaṇa, a Paraśurāma byl brāhmaṇa, který později jednal jako kṣatriya. Oni tak mohli jednat, jelikož byli v transcendentálním postavení, ale dokud je člověk na hmotné úrovni, musí plnit své povinnosti podle kvalit hmotné přírody. Zároveň musí jasně chápat vědomí Kṛṣṇy.