Sloka 4.17
karmaṇo hy api boddhavyaṁ
boddhavyaṁ ca vikarmaṇaḥ
akarmaṇaś ca boddhavyaṁ
gahanā karmaṇo gatiḥ
karmaṇaḥ — činu; hi — jistě; api — také; boddhavyam — je třeba rozumět; boddhavyam — je třeba rozumět; ca — také; vikarmaṇaḥ — zakázanému činu; akarmaṇaḥ — nečinu; ca — také; boddhavyam — je třeba rozumět; gahanā — velice obtížný; karmaṇaḥ — do činu; gatiḥ — vstup.
Téma činu je složité a je velice těžké mu porozumět. Je třeba dobře vědět, co je čin, co je zakázaný čin a co je nečin.
Pokud má někdo vážný zájem o vysvobození z hmotných pout, musí porozumět rozdílům mezi činem, nečinem a neoprávněným jednáním. Tomuto rozboru činů, jejich následků a přečinů je třeba věnovat pozornost, protože je to velice obtížné téma. Aby člověk pochopil vědomí Kṛṣṇy a jednal v souladu s ním, musí poznat svůj vztah s Nejvyšším. Kdo všemu porozumí, bude vědět, že každá živá bytost je věčným služebníkem Pána a že má jednat s vědomím Kṛṣṇy. Celá Bhagavad-gītā je nasměrovaná k tomuto závěru. Jakékoliv činy, které odporují tomuto vědomí, jsou vikarmy neboli zakázané činy. Aby tomu všemu člověk rozuměl, musí se stýkat se znalci vědomí Kṛṣṇy a poznat toto tajemství od nich; to je stejně dobré jako učit se přímo od Pána. Jinak budou i ti nejinteligentnější lidé zmatení.