Sloka 4.34
tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ
tat — to poznání o různých obětích; viddhi — snaž se pochopit; praṇipātena — tak, že se obrátíš na duchovního učitele; paripraśnena — pokornými dotazy; sevayā — prokazováním služby; upadekṣyanti — zasvětí; te — tebe; jñānam — do poznání; jñāninaḥ — seberealizovaní; tattva — pravdu; darśinaḥ — ti, kdo vidí.
Snaž se poznat pravdu tak, že se obrátíš na duchovního učitele. Pokorně se ho dotazuj a zároveň mu služ. Seberealizovaná duše ti může předat poznání, jelikož vidí pravdu.
Cesta k duchovní realizaci je nepochybně těžká. Pán proto radí, abychom se obrátili na pravého duchovního učitele v učednické posloupnosti, která pochází od samotného Pána. Nikdo nemůže být pravým duchovním učitelem, aniž by následoval tento princip učednické posloupnosti. Pán je původní duchovní mistr a ten, kdo patří k učednické posloupnosti, může svému učedníkovi předat Pánovo poselství takové, jaké je. Nikdo nemůže být duchovně realizovaný tím, že si vymyslí vlastní cestu, jak je v módě u hloupých podvodníků. Bhāgavatam (6.3.19) říká: dharmaṁ tu sākṣād bhagavat-praṇītam – cestu náboženství ustanovuje přímo sám Pán. Mentální spekulace a suché argumenty tedy nikoho na správnou cestu nepřivedou. Pokrok v duchovním životě se nedá dělat ani samostudiem knih poznání. Aby člověk získal poznání, musí se obrátit na pravého duchovního učitele. Toho musí přijmout s úplnou odevzdaností a bez falešné pýchy mu sloužit jako prostý služebník. Uspokojení seberealizovaného duchovního učitele je tajemstvím pokroku v duchovním životě. Dotazy a pokora jsou ideální kombinací, která vede k duchovnímu porozumění. Bez podřízenosti a služby budou dotazy kladené učenému duchovnímu mistrovi neúčinné. Duchovní učitel bude svého žáka zkoušet, a když uvidí, že má opravdovou touhu, požehná mu pravým duchovním porozuměním. Tento verš odsuzuje jak slepé následování, tak absurdní otázky. Žák nemá duchovnímu učiteli jen pokorně naslouchat, ale musí od něho také získat jasné pochopení prostřednictvím pokory, služby a dotazů. Pravý duchovní učitel je k žákovi přirozeně velice laskavý, a pokud je žák pokorný a neustále připravený sloužit, výměna otázek a poznání bude dokonalá.