Sloka 5.26
kāma-krodha-vimuktānāṁ
yatīnāṁ yata-cetasām
abhito brahma-nirvāṇaṁ
vartate viditātmanām
kāma — od tužeb; krodha — a hněvu; vimuktānām — těch, kteří jsou osvobození; yatīnām — světců; yata-cetasām — kteří ovládají svou mysl; abhitaḥ — zaručené v blízké budoucnosti; brahma-nirvāṇam — osvobození v Nejvyšším; vartate — je; vidita-ātmanām — seberealizovaných.
Ti, kdo se oprostili od všech hmotných tužeb a hněvu, kdo jsou seberealizovaní, umí se ovládat a stále usilují o dokonalost, mají zaručené osvobození v Nejvyšším ve velice blízké budoucnosti.
Ze všech světců, kteří neustále usilují o vysvobození, je nejlepší ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy. Bhāgavatam (4.22.39) to potvrzuje následovně:
yat-pāda-paṅkaja-palāśa-vilāsa-bhaktyā
karmāśayaṁ grathitam udgrathayanti santaḥ
tadvan na rikta-matayo yatayo ’pi ruddha-
sroto-gaṇās tam araṇaṁ bhaja vāsudevam
„Snaž se oddanou službou uctívat Vāsudevu, Nejvyšší Osobnost Božství. Ani velcí mudrci nedovedou odolávat náporu smyslů tak účinně jako ti, kdo zakoušejí transcendentální blaženost ze služby lotosovým nohám Pána a odstraňují tak hluboce zakořeněnou touhu po plodonosném jednání.“
Touha užívat si plodů svých činů je v podmíněné duši tak hluboce zakořeněná, že i pro velké mudrce je velice těžké ji ovládat, byť na to vynakládají obrovské úsilí. Oddaný Pána, který se pořád věnuje oddané službě s vědomím Kṛṣṇy a dokonale zná sám sebe, velice rychle dosahuje osvobození v Nejvyšším. Díky svému úplnému poznání danému seberealizací setrvává stále v transu. S tím se pojí následující příklad:
darśana-dhyāna-saṁsparśair
matsya-kūrma-vihaṅgamāḥ
svāny apatyāni puṣṇanti
tathāham api padma-ja
„Ryba pečuje o své potomky pouhým pohledem, želva rozjímáním a pták dotekem. Podobně činím i Já, ó Padmajo.“
Ryba vychovává své potomstvo tím, že se na ně dívá. Želva se o potomstvo stará rozjímáním – naklade vejce do země, a zatímco je ve vodě, rozjímá o nich. Stejně tak oddaný Kṛṣṇy může dospět do Pánova sídla, přestože je od něho daleko, jednoduše tím, že na Pána stále myslí, když jedná s vědomím Kṛṣṇy. Tehdy nepociťuje bolesti hmotné existence. Tento stav se nazývá brahma-nirvāṇa – trvalé pohroužení v Nejvyšším, které zbavuje hmotného utrpení.