Sloka 6.8
jñāna-vijñāna-tṛptātmā
kūṭa-stho vijitendriyaḥ
yukta ity ucyate yogī
sama-loṣṭrāśma-kāñcanaḥ
jñāna — díky získanému poznání; vijñāna — a realizovanému poznání; tṛpta — spokojená; ātmā — živá bytost; kūṭa-sthaḥ — v duchovním postavení; vijita-indriyaḥ — s ovládnutými smysly; yuktaḥ — způsobilá k seberealizaci; iti — tak; ucyate — je řečeno; yogī — mystik; sama — nerozlišující; loṣṭra — oblázky; aśma — kámen; kāñcanaḥ — zlato.
Když je někdo úplně spokojený díky tomu, že získal poznání a uvedl ho do života, říká se mu seberealizovaný jógí (či mystik). Je na transcendentální úrovni a umí se ovládat. Na všechno pohlíží stejně, ať jsou to oblázky, kámen nebo zlato.
Vědomosti z knih bez realizace Nejvyšší Pravdy jsou k ničemu. Je řečeno:
ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
„Nikdo nemůže porozumět transcendentální povaze jména, podoby, vlastností a zábav Śrī Kṛṣṇy pomocí svých hmotně znečištěných smyslů. Transcendentální jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána se člověku vyjeví jedině tehdy, když je duchovně naplněný transcendentální službou Pánu.“ (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)
Bhagavad-gītā je věda o vědomí Kṛṣṇy. Nikdo nedospěje k vědomí Kṛṣṇy jen pomocí světské učenosti. Člověk musí mít to štěstí, že přijde do styku s někým, kdo má čisté vědomí. Oddaný vědomý si Kṛṣṇy má Kṛṣṇovou milostí zažité, realizované poznání, protože je spokojený s čistou oddanou službou. Poznání uvedené do života dává dokonalost. Díky dokonalému poznání může být člověk pevný ve svém přesvědčení, zatímco s pouhým akademickým poznáním snadno podlehne iluzi a bude zmatený zdánlivými protiklady. Ke skutečnému sebeovládání dospěla jedině realizovaná duše, protože je odevzdaná Kṛṣṇovi. Je na transcendentální úrovni, jelikož nemá nic společného se světskou učeností. Světská učenost a mentální spekulace, které pro druhé mohou mít cenu zlata, pro ni nemají větší cenu než oblázky či kameny.