Sloka 8.14

Tento verš líčí, kam nakonec dospějí čistí oddaní Nejvyšší Osobnosti Božství, kteří praktikují bhakti-yogu. Dřívější verše uvedly čtyři druhy oddaných: soužené, zkoumavé, hledající hmotný zisk a filozofy. Rovněž byly popsány různé cesty k osvobození: karma-yoga, jñāna-yoga a haṭha-yoga. Tyto formy jógy obsahují určitou příměs bhakti, ale tento verš konkrétně mluví o čisté bhakti-yoze, se kterou se žádná jñāna, karma ani haṭha nemísí. Slovo ananya-cetāḥ vyjadřuje, že oddaný provádějící čistou bhakti-yogu netouží po ničem jiném než po Kṛṣṇovi. Čistý oddaný si nepřeje dosáhnout nebeských planet ani splynout s brahma-jyoti nebo se vysvobodit z hmotného zapletení. Čistý oddaný netouží po ničem. Caitanya-caritāmṛta ho popisuje slovem niṣkāma, což znamená, že nemá žádné osobní zájmy. Jen čistý oddaný může zažívat dokonalý klid, nikdo jiný. Jñāna-yogī, karma-yogī i haṭha-yogī mají své sobecké zájmy, ale dokonalý oddaný si nepřeje nic jiného než těšit Nejvyšší Osobnost Božství. Proto Pán říká, že člověk neochvějně oddaný Nejvyšší Osobnosti Božství Ho snadno dosáhne.

Čistý oddaný stále oddaně slouží některé z různých osobních podob Kṛṣṇy. Kṛṣṇa má různé úplné expanze a inkarnace, jako jsou Rāma a Nṛsiṁha, a oddaný si může vybrat, na kterou z těchto transcendentálních podob Nejvyššího Pána upře svou mysl při láskyplné službě. Nesetká se přitom s problémy, které trápí následovníky jiných druhů jógy. Bhakti-yoga je velice jednoduchá, čistá a snadná. Člověk může začít jednoduše zpíváním Hare Kṛṣṇa. Pán je milostivý ke všem, ale jak jsme již uvedli, je zvláště nakloněný těm, kteří Mu pořád bez odchýlení slouží. Těmto oddaným různými způsoby pomáhá. Ve Védách (Kaṭha Upaniṣad 1.2.23) je řečeno: yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas/ tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanūṁ svām – ten, kdo je úplně odevzdaný Nejvyššímu Pánu a prokazuje Mu oddanou službu, Ho může poznat takového, jaký je. A Bhagavad-gītā (10.10) uvádí: dadāmi buddhi-yogaṁ tam – takový oddaný dostane od Pána dostatek inteligence, aby k Němu nakonec mohl dospět do Jeho duchovního království.

Zvláštní schopností čistého oddaného je, že si je pořád vědomý Kṛṣṇy, bez odchýlení a bez ohledu na místo a čas. Nic mu v tom nemůže zabránit, ať je kdekoliv. Někdy se říká, že by oddaný měl pobývat ve Vṛndāvanu nebo na jiném takovém místě, kde byl přítomný Pán, ale čistý oddaný může žít kdekoliv a vytvořit tam atmosféru Vṛndāvanu svou oddanou službou. Jak Śrī Advaita jednou řekl Pánu Caitanyovi: „Kdekoliv jsi, Pane, tam je Vṛndāvan.“

Slova satatam a nityaśaḥ („vždy, pravidelně, každý den“) vyjadřují, že čistý oddaný neustále vzpomíná na Kṛṣṇu a medituje o Něm. To jsou vlastnosti čistého oddaného, který snadno Pána získá. Bhakti-yoga je systém, který Gītā vyzdvihuje nad všechny ostatní. Bhakti-yogī jsou obecně pěti druhů: 1. śānta-bhakta slouží Pánu v neutrálním vztahu; 2. dāsya-bhakta se k Pánu vztahuje jako služebník; 3. sakhya-bhakta se s Pánem baví jako přítel; 4. vātsalya-bhakta se k Pánu chová jako rodič, a 5. mādhurya-bhakta má s Nejvyšším Pánem milostný vztah. V každé z těchto nálad se čistý oddaný neustále, bez odchýlení věnuje transcendentální láskyplné službě Nejvyššímu Pánu, a tak může snadno Pána dosáhnout. Čistý oddaný nemůže na Nejvyššího Pána ani na okamžik zapomenout, a stejně tak Nejvyšší Pán Kṛṣṇa nemůže ani na okamžik zapomenout na svého čistého oddaného. Takový prospěch má člověk z toho, když si je vědomý Kṛṣṇy a zpívá Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare/ Hare Rāma Hare Rāma, Rāma Rāma Hare Hare.