TEXT 19
sa ghoṣo dhārtarāṣṭrāṇāṁ
hṛdayāni vyadārayat
nabhaś ca pṛthivīṁ caiva
tumulo ’bhyanunādayan
saḥ — ta; ghoṣaḥ — vibrace; dhārtarāṣṭrāṇām — Dhṛtarāṣṭrových synů; hṛdayāni — srdce; vyadārayat — otřásala; nabhaḥ — nebe; ca — také; pṛthivīm — zemský povrch; ca — rovněž; eva — zajisté; tumulaḥ — ohlušující; abhyanunādayan — znějící.
Troubení těchto lastur bylo ohlušující. Znělo nebem i zemí a otřásalo srdci Dhṛtarāṣṭrových synů.
Když na své lastury zatroubili Bhīṣma a ostatní na Duryodhanově straně, srdce Pāṇḍuovců se nezachvěla. O tom není nikde ani zmínky; zato v tomto verši je řečeno, že troubení Pāṇḍuovců otřásalo srdci Dhṛtarāṣṭrových synů. To způsobila velikost Pāṇḍuovců a jejich naprostá důvěra v Pána Kṛṣṇu. Ten, kdo vyhledá útočiště u Nejvyššího Pána, se nemá čeho obávat ani uprostřed té největší pohromy.