TEXT 19
anādi-madhyāntam ananta-vīryam
ananta-bāhuṁ śaśi-sūrya-netram
paśyāmi tvāṁ dīpta-hutāśa-vaktraṁ
sva-tejasā viśvam idaṁ tapantam
anādi — bez počátku; madhya — středu; antam — a konce; ananta — neomezená; vīryam — sláva; ananta — neomezené; bāhum — paže; śaśi — měsíc; sūrya — slunce; netram — oči; paśyāmi — vidím; tvām — Tebe; dīpta — planoucí; hutāśa-vaktram — oheň z Tvých úst; sva-tejasā — svou září; viśvam — vesmír; idam — tento; tapantam — rozpalující.
Nemáš počátek, střed ani konec. Tvá sláva je neomezená. Máš bezpočet paží a slunce a měsíc jsou Tvé oči. Vidím, jak z Tvých úst vychází planoucí oheň a jak svou září spaluješ celý tento vesmír.
Šest druhů bohatství Nejvyšší Osobnosti Božství nemá meze. Zde i na mnoha jiných místech se některé popisy opakují, ale opakování popisů Kṛṣṇovy slávy není podle písem literárním nedostatkem. Je řečeno, že když je někdo zmatený, užaslý nebo prožívá silnou extázi, znovu a znovu opakuje svá slova. To v žádném případě není chyba.