TEXT 15
yasmān nodvijate loko
lokān nodvijate ca yaḥ
harṣāmarṣa-bhayodvegair
mukto yaḥ sa ca me priyaḥ
yasmāt — jímž; na — nikdy; udvijate — jsou zneklidněni; lokaḥ — lidé; lokāt — lidmi; na — nikdy; udvijate — je rozrušen; ca — také; yaḥ — každý, kdo; harṣa — od štěstí; amarṣa — neštěstí; bhaya — strachu; udvegaiḥ — a úzkosti; muktaḥ — osvobozený; yaḥ — kdo; saḥ — kdokoliv; ca — také; me — Mně; priyaḥ — velmi drahý.
Ten, kdo nikoho nepřivádí do nesnází a není nikdy nikým znepokojen, kdo zůstává klidný při štěstí i neštěstí a strachu i úzkosti, je Mi velmi drahý.
Následuje další popis některých kladů oddaného. Oddaný nikoho nepřivádí do nesnází ani do stavu úzkosti, strachu či nespokojenosti. Je ke každému vlídný, a nikdy nejedná tak, aby druzí pociťovali tíseň. Zároveň není rozrušen, pokud se druzí snaží zneklidnit jeho. Díky milosti Pána je tak zkušený, že ho žádné vnější podněty nerozruší. Hmotné okolnosti s ním nemohou otřást, protože si je vždy plně vědom Kṛṣṇy a věnuje se oddané službě. U materialisty je běžné, že když vidí něco dobrého pro svůj smyslový požitek a pro své tělo, má velkou radost, ale jakmile zjistí, že druzí uspokojují své smysly něčím, co on sám nemá, cítí lítost a závidí jim. Když očekává něco špatného od nepřítele, má strach, a je sklíčený, když se mu něco nedaří. Oddaný, který těmito rušivými hmotnými vlivy není dotčen, je Kṛṣṇovi velmi drahý.