TEXT 38
sukha-duḥkhe same kṛtvā
lābhālābhau jayājayau
tato yuddhāya yujyasva
naivaṁ pāpam avāpsyasi
sukha — štěstí; duḥkhe — a neštěstí; same — ve stavu vyrovnanosti; kṛtvā — budeš-li tak jednat; lābha-alābhau — zisk i ztrátu; jaya-ajayau — vítězství i porážku; tataḥ — potom; yuddhāya — pro samotný boj; yujyasva — jednej (bojuj); na — nikdy; evam — tak; pāpam — reakci za hřích; avāpsyasi — obdržíš.
Bojuj pro samotný boj a neuvažuj o štěstí či neštěstí, ztrátě či zisku nebo vítězství či porážce — tak na tebe nikdy nedolehne následek hříchu.
Pán Kṛṣṇa nyní přímo říká, že Arjuna má bojovat pro samotný boj, protože bitvu si přeje On sám. Při činnostech spojených s vědomím Kṛṣṇy se nebere v úvahu štěstí či neštěstí, ztráta nebo zisk, vítězství či porážka. Pochopení, že vše se má vykonávat pro Kṛṣṇu, je známkou transcendentálního vědomí; neexistují zde tedy žádné reakce za hmotné činnosti. Ten, kdo jedná v zájmu dosažení vlastního smyslového požitku — ať je to pod vlivem kvality dobra nebo kvality vášně, je vystaven dobrým nebo špatným následkům. Avšak ten, kdo se zcela odevzdal při činnostech spojených s vědomím Kṛṣṇy, již není nikomu zavázán a nikomu nic nedluží, jako je tomu v případě běžného jednání. Je řečeno:
devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam
“Kdokoliv se zřekl všech dalších povinností a zcela se odevzdal Kṛṣṇovi, Mukundovi, již není dlužníkem a nikomu není zavázán — polobohům, mudrcům, dalším živým bytostem, příbuzným, celému lidstvu ani předkům.” (Bhāg. 11.5.41) To Kṛṣṇa Arjunovi v tomto verši nepřímo naznačil a v následujících verších celé téma ještě více vyjasní.