TEXT 1
arjuna uvāca
jyāyasī cet karmaṇas te
matā buddhir janārdana
tat kiṁ karmaṇi ghore māṁ
niyojayasi keśava
arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; jyāyasī — lepší; cet — jestliže; karmaṇaḥ — než plodonosné jednání; te — Tebou; matā — je považovaná; buddhiḥ — inteligence; janārdana — ó Kṛṣṇo; tat — proto; kim — proč; karmaṇi — do jednání; ghore — hrozného; mām — mě; niyojayasi — zapojuješ; keśava — ó Kṛṣṇo.
Arjuna pravil: Ó Janārdano, Keśavo, proč mne chceš zapojit do tohoto hrozného boje, když si myslíš, že inteligence je lepší než jednání s vidinou jeho plodů?
V předchozí kapitole popsal Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, velmi důkladně povahu duše s úmyslem vysvobodit svého důvěrného přítele Arjunu z oceánu hmotného žalu. A doporučil cestu realizace: buddhi-yogu neboli cestu vědomí Kṛṣṇy. Někteří lidé chápou cestu vědomí Kṛṣṇy jako nečinnost a ovlivněni tímto mylným závěrem často odcházejí do ústraní, kde chtějí dosáhnout úplného vědomí Kṛṣṇy odříkáváním Kṛṣṇova svatého jména. Bez průpravy ve filozofii vědomí Kṛṣṇy se však zpívání Kṛṣṇova svatého jména na odlehlém místě — kde lze získat jen laciný obdiv nevinné veřejnosti — vůbec nedoporučuje. I Arjuna si myslel, že cesta vědomí Kṛṣṇy, buddhi-yoga — yoga inteligence při duchovním rozvoji poznání — znamená zanechat aktivního života a v ústraní podstupovat askezi. Jinými slovy, chtěl se obratně vyhnout boji tím, že použije cestu vědomí Kṛṣṇy jako omluvu. Byl však upřímným žákem, a tak předložil celou záležitost svému učiteli, Kṛṣṇovi, k posouzení a zeptal se Ho, jaký postup pro něho bude nejlepší. V této kapitole mu Pán Kṛṣṇa odpovídá důkladným vysvětlením systému karma-yogy neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy.