TEXT 35
śreyān sva-dharmo viguṇaḥ
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
sva-dharme nidhanaṁ śreyaḥ
para-dharmo bhayāvahaḥ
śreyān — mnohem lepší; sva-dharmaḥ — své předepsané povinnosti; viguṇaḥ — i když nedokonalé; para-dharmāt — než povinnosti jiných; su-anuṣṭhitāt — dokonale konané; sva-dharme — při svých předepsaných povinnostech; nidhanam — záhuba; śreyaḥ — lepší; para-dharmaḥ — povinnosti předepsané jiným; bhaya-āvahaḥ — nebezpečné.
Je mnohem lepší konat své předepsané povinnosti, byť i nedokonale, než povinnosti druhého dokonale. Lépe je dočkat se záhuby při plnění vlastní povinnosti než se zaměstnat plněním povinností někoho jiného, neboť kráčet cestou jiných je nebezpečné.
Člověk nemá plnit povinnosti druhých, ale konat vlastní předepsané povinnosti s úplným vědomím Kṛṣṇy. Na hmotné úrovni jsou to povinnosti stanovené podle psychofyzického charakteru dané osoby, pod vlivem kvalit hmotné přírody. A duchovní povinnosti jsou to, co nařizuje duchovní učitel v zájmu transcendentální služby Kṛṣṇovi. Každý jednotlivec se má raději až do smrti držet svých předepsaných povinností, ať hmotných či duchovních, než aby napodoboval plnění povinností někoho jiného. Povinnosti na duchovní a na hmotné úrovni se sice mohou lišit, ale zásada řídit se zplnomocněným vedením je pro konatele prospěšná v obou případech. Když je člověk pod vlivem kvalit hmotné přírody, měl by následovat pravidla předepsaná pro jeho danou situaci a nenapodobovat druhé. Například brāhmaṇa, který zásadně projevuje kvalitu dobra, je nenásilný, zatímco kṣatriya, který je pod vlivem kvality vášně, násilí může používat. Pro kṣatriyu je tedy lepší dočkat se záhuby při dodržování principů násilí než napodobovat brāhmaṇu, který se řídí zásadami nenásilí. Každý musí provést očistu svého srdce postupně, nikoliv unáhleně. Když však někdo překonává kvality hmotné přírody a setrvává na úrovni, kdy si je plně vědom Kṛṣṇy, může pod vedením pravého duchovního učitele dělat cokoliv. V tomto dokonalém stavu úplného vědomí Kṛṣṇy může kṣatriya jednat jako brāhmaṇa a brāhmaṇa jako kṣatriya. Na transcendentální úrovni rozdíly hmotného světa neplatí. Mudrc Viśvāmitra byl původně kṣatriya, ale později jednal jako brāhmaṇa, a Paraśurāma byl brāhmaṇa, který později jednal jako kṣatriya. Mohli tak jednat, jelikož byli v transcendentálním postavení — dokud je však člověk na hmotné úrovni, musí konat své povinnosti podle kvalit hmotné přírody a zároveň má dobře znát vědomí Kṛṣṇy.