TEXT 10
brahmaṇy ādhāya karmāṇi
saṅgaṁ tyaktvā karoti yaḥ
lipyate na sa pāpena
padma-patram ivāmbhasā
brahmaṇi — Nejvyšší Osobnosti Božství; ādhāya — odevzdávající; karmāṇi — všechny činy; saṅgam — ulpívání; tyaktvā — zříkající se; karoti — koná; yaḥ — kdo; lipyate — je dotčen; na — nikdy; saḥ — on; pāpena — hříchem; padma-patram — list lotosu; iva — jako; ambhasā — vodou.
Ten, kdo odevzdává výsledky svých činností Nejvyššímu Pánu a koná svou povinnost bez ulpívání, zůstává nedotčen hříchem, tak jako je list lotosu nedotčen vodou.
Slovo brahmaṇi zde znamená na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Hmotný svět je souhrnným projevem tří kvalit hmotné přírody, odborně zvaným pradhāna. Védské hymny sarvaṁ hy etad brahma (Māṇḍūkya Upaniṣad 2) a tasmād etad brahma nāma rūpam annaṁ ca jāyate (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.10), jakož i verš mama yonir mahad brahma v Bhagavad-gītě (14.3) vyjadřují, že vše v hmotném světě je projevem Brahmanu — a přestože jsou následky projevené různě, neliší se od příčiny. V Īśopaniṣadě stojí, že všechno je spojené s Nejvyšším Brahmanem neboli Kṛṣṇou, a proto všechno patří pouze Jemu. Ten, kdo dobře ví, že vše patří Kṛṣṇovi, že On je majitelem všeho, a že je proto vše zapojené do služby Pánu, přirozeně nemá co do činění s výsledky svých činností, ať jsou ctnostné či hříšné. Dokonce i hmotné tělo, které je darem od Pána určeným k určité činnosti, může být zaměstnáno v jednání s vědomím Kṛṣṇy. Potom se ho netýká znečištění reakcemi za hříšné činy, stejně jako se list lotosu nenamočí, přestože roste ve vodě. Pán také říká v Gītě (3.30): mayi sarvāṇi karmāṇi sannyasya — “Všechny své činy odevzdej Mně (Kṛṣṇovi).” Závěrem lze tedy říci, že ten, komu chybí vědomí Kṛṣṇy, jedná podle pojetí hmotného těla a smyslů, ale osoba vědomá si Kṛṣṇy jedná v souladu s poznáním, že tělo je Kṛṣṇovým vlastnictvím, a proto má být zaměstnáno ve službě Jemu.