TEXT 3
jñeyaḥ sa nitya-sannyāsī
yo na dveṣṭi na kāṅkṣati
nirdvandvo hi mahā-bāho
sukhaṁ bandhāt pramucyate
jñeyaḥ — má být známý; saḥ — on; nitya — vždy; sannyāsī — ten, kdo se zříká; yaḥ — kdo; na — nikdy; dveṣṭi — oškliví si; na — ani; kāṅkṣati — přeje si; nirdvandvaḥ — nedotčený protiklady; hi — jistě; mahā-bāho — ó muži mocných paží; sukham — šťastně; bandhāt — z pout; pramucyate — je úplně osvobozený.
Ó Arjuno, válečníku mocných paží! Každý, kdo k plodům svých činů nechová nenávist ani po nich netouží, je známý coby ten, kdo se vždy zříká. Taková osoba, nedotčená protiklady, snadno překonává hmotné otroctví a je naprosto osvobozená.
Ten, kdo si je plně vědom Kṛṣṇy, je vždy na úrovni zříkání se, protože necítí nenávist vůči výsledkům svých činů, ani po nich netouží. Taková zříkající se osoba, odevzdaná transcendentální láskyplné službě Pánu, má úplné poznání, jelikož zná své přirozené postavení ve vztahu s Kṛṣṇou. Dobře ví, že Kṛṣṇa je celek a ona je Jeho nedílnou částí. Toto poznání je dokonalé, protože je kvalitativně i kvantitativně správné. Pojetí totožnosti s Kṛṣṇou je nepřesné, jelikož část se nemůže rovnat celku. Poznání, že živá bytost je s Kṛṣṇou totožná kvalitou, ale liší se kvantitou, je naproti tomu správným transcendentálním poznáním, které osobu vede k tomu, že se cítí ve svém nitru naplněna a nemá nic, po čem by toužila nebo čeho by litovala. V její mysli neexistuje dvojnost, protože vše, co dělá, dělá pro Kṛṣṇu. Když je takto prostá pojetí protikladů, je osvobozená — dokonce i v tomto hmotném světě.