No edit permissions for Čeština

TEXT 4

sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ
pravadanti na paṇḍitāḥ
ekam apy āsthitaḥ samyag
ubhayor vindate phalam

sāṅkhya — analytické zkoumání hmotného světa; yogau — jednání formou oddané služby; pṛthak — odlišné; bālāḥ — méně inteligentní; pravadanti — říkají; na — nikdy; paṇḍitāḥ — učení; ekam — v jednom; api — dokonce; āsthitaḥ — setrvává; samyak — úplný; ubhayoḥ — obou; vindate — užívá si; phalam — výsledek.

Jedině nevědomí tvrdí, že oddaná služba (karma-yoga) se liší od zkoumání hmotného světa (sāṅkhya). Skutečně učení říkají, že ten, kdo se správně vydá po jedné z těchto cest, dosáhne výsledků obou.

Cílem zkoumání hmotného světa je nalézt duši veškeré existence. Duší hmotného světa je Viṣṇu, Nadduše. Oddaná služba Pánu zahrnuje i službu Nadduši. Jedním postupem je nalezení kořene stromu a druhým jeho zalévání. Pravý student filozofie sāṅkhyi najde kořen hmotného stromu či světa, Viṣṇua, a potom začne s dokonalým poznáním Pánu sloužit. V jádru tedy není mezi oběma procesy žádný rozdíl, protože jejich společným cílem je Viṣṇu. Ti, kdo neznají konečný cíl, říkají, že smysl sāṅkhyi a smysl karma-yogy se od sebe liší, ale učená osoba ví o společném cíli těchto dvou procesů.

« Previous Next »