TEXT 32
ātmaupamyena sarvatra
samaṁ paśyati yo ’rjuna
sukhaṁ vā yadi vā duḥkhaṁ
sa yogī paramo mataḥ
ātma — s vlastním já; aupamyena — přirovnáním; sarvatra — všude; samam — stejně; paśyati — vidí; yaḥ — ten, kdo; arjuna — Arjuno; sukham — štěstí; vā — nebo; yadi — jestliže; vā — nebo; duḥkham — neštěstí; saḥ — takový; yogī — transcendentalista; paramaḥ — dokonalý; mataḥ — je považován.
Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.
Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je dokonalý yogī, neboť si uvědomuje štěstí a neštěstí každého na základě osobní zkušenosti. Příčinou neštěstí živé bytosti je to, že zapomněla na svůj vztah s Bohem. A příčinou jejího štěstí je poznání, že Kṛṣṇa si ve svrchované míře užívá všech činností člověka, vlastní všechny země a planety a je to nejupřímnější přítel všech živých bytostí. Dokonalý yogī ví, že živá bytost podmíněná kvalitami hmotné přírody je vystavena hmotnému utrpení trojího druhu, neboť zapomněla na svůj vztah s Kṛṣṇou. A protože ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je šťastný, snaží se všude rozdávat poznání o Kṛṣṇovi. Jelikož se dokonalý yogī snaží hlásat, jak důležité je nabýt vědomí Kṛṣṇy, je tím nejlepším lidumilem na světě a Pánovým nejdražším služebníkem — na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ (Bg. 18.69). Oddaný Pána se vždy stará o blaho všech živých bytostí a tak je opravdovým přítelem každého. Je nejlepším yogīnem, protože netouží po dokonalosti v yoze výhradně kvůli vlastnímu prospěchu, ale snaží se pomoci i druhým. Nechová vůči ostatním živým bytostem závist. Tím se čistý oddaný Pána liší od yogīna, kterého zajímá jen vlastní povznesení. To, že yogī odejde do ústraní, aby tam dosáhl dokonalosti meditace, ještě neznamená, že je tak dokonalý jako oddaný, který se ze všech sil snaží přivést každého člověka k vědomí Kṛṣṇy.