TEXT 38
kaccin nobhaya-vibhraṣṭaś
chinnābhram iva naśyati
apratiṣṭho mahā-bāho
vimūḍho brahmaṇaḥ pathi
kaccit — zdali; na — ne; ubhaya — obojí; vibhraṣṭaḥ — odchýlený od; chinna — roztržený; abhram — mrak; iva — jako; naśyati — zaniká; apratiṣṭhaḥ — bez jakéhokoliv bezpečného postavení; mahā-bāho — ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží; vimūḍhaḥ — zmaten; brahmaṇaḥ — transcendence; pathi — na cestě.
Ó Kṛṣṇo, Pane mocných paží, nepřijde člověk, který je svedený z cesty transcendence, o duchovní i hmotný úspěch a nezanikne jako rozervaný mrak, bez jakéhokoliv jistého postavení?
Kráčet vpřed lze dvěma směry. Materialisté se nezajímají o transcendenci, a přirozeně je více zajímá hmotný pokrok uskutečnitelný pomocí hospodářského rozvoje nebo o dosažení vyšších planet příslušným jednáním. Když se někdo vydá cestou transcendence, musí zanechat všech hmotných činností a obětovat svému cíli všechny podoby takzvaného hmotného štěstí. Pokud aspirující transcendentalista neuspěje, zdánlivě ztrácí obojí — nemůže se těšit ani z hmotného štěstí, ani z duchovního úspěchu. Nemá žádné jisté postavení — je jako rozervaný mrak. Někdy se od malého mraku na obloze kus odtrhne a připojí se k většímu. Jestliže se však nemůže spojit s žádným velkým mrakem, odvane ho vítr a ztratí se v širém nebi. Slova brahmaṇaḥ pathi poukazují na cestu transcendentální realizace zakládající se na transcendentálním poznání, že jsme svou podstatou duchovní, nedílné části Nejvyššího Pána, jenž je projeven coby Brahman, Paramātmā a Bhagavān. Pán Kṛṣṇa je nejúplnějším projevem Nejvyšší Absolutní Pravdy, Svrchovnou Osobou, a proto je ten, kdo je Mu odevzdaný, úspěšným transcendentalistou. Dosáhnout tohoto životního cíle skrze realizaci Brahmanu a Paramātmy trvá mnoho životů (bahūnāṁ janmanām ante). Nejlepší cestou transcendentální realizace je tedy přímá cesta bhakti-yogy neboli vědomí Kṛṣṇy.