TEXT 14

Tento verš líčí, kam nakonec dospějí čistí oddaní, kteří slouží Nejvyšší Osobnosti Božství na úrovni bhakti-yogy. Dřívější verše uvedly čtyři druhy oddaných — soužené, zkoumavé, hledající hmotný zisk a spekulativní filozofy. Rovněž byly popsány různé cesty k osvobození: karma-yoga, jñāna-yoga a haṭha-yoga. V zásadách těchto systémů yogy je obsažena určitá míra bhakti, ale v tomto verši se píše o čisté bhakti-yoze, se kterou se žádná jñāna, karma ani haṭha nemísí. Slovo ananya-cetāḥ vyjadřuje, že oddaný sloužící na úrovni čisté bhakti-yogy netouží po ničem jiném než po Kṛṣṇovi. Čistý oddaný si nepřeje dosáhnout nebeských planet ani jednoty s brahmajyoti či vysvobodit se z hmotného zapletení, netouží po ničem. V Caitanya-caritāmṛtě je nazván niṣkāma, což znamená, že nemá osobní zájmy. Jedině on pociťuje dokonalý klid; nikoliv ti, kdo usilují o vlastní zisk. Jñāna-yogī, karma-yogī i haṭha-yogī mají své sobecké zájmy, ale dokonalý oddaný si nepřeje nic jiného než potěšit Nejvyšší Osobnost Božství. A Pán říká, že pro toho, kdo je Mu neochvějně oddán, je snadno dosažitelný.

Čistý oddaný neustále prokazuje oddanou službu Kṛṣṇovi v jedné z mnoha Jeho osobních podob. Kṛṣṇa má různé úplné expanze a inkarnace, jako jsou například Rāma a Nṛsiṁha, a oddaný se může sám rozhodnout a upřít svou mysl v láskyplné službě na kteroukoliv z těchto transcendentálních podob Nejvyššího Pána. Nesetká se přitom s žádným z problémů, které postihují následovníky jiných druhů yogy. Bhakti-yoga je velice jednoduchá, čistá a snadná. Každý může začít prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa. Pán je milostivý ke všem, ale jak jsme již uvedli, je zvláště nakloněn těm, kteří Mu vždy bez odchýlení slouží. Těmto oddaným různými způsoby pomáhá. Ve Vedách (Kaṭha Upaniṣad 1.2.23) je řečeno: yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas / tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanuṁ svām—ten, kdo je zcela odevzdaný Nejvyššímu Pánu a prokazuje Mu oddanou službu, Ho může poznat takového, jaký je. A Bhagavad-gītā (10.10) uvádí: dadāmi buddhi-yogaṁ tam — tento oddaný od Pána obdrží dostatečnou inteligenci, aby Ho nakonec mohl dosáhnout v Jeho duchovním království.

Zvláštní předností čistého oddaného je, že vždy bez odchýlení a bez ohledu na místo a čas myslí na Kṛṣṇu. Nic mu v tom nemůže zabránit; vykonává svou službu, ať je to kdekoliv a v jakékoliv době. Někteří lidé říkají, že oddaný má zůstávat na posvátných místech, jako je Vṛndāvan nebo nějaké svaté město, kde žil Pán, ale čistý oddaný ve skutečnosti může žít kdekoliv a vytvořit tam atmosféru Vṛndāvanu svou oddanou službou. Sám Śrī Advaita jednou řekl Pánu Caitanyovi: “Kdekoliv jsi, Pane, tam je Vṛndāvan.”

Slova satatam a nityaśaḥ (vždy, pravidelně, každý den) vyjadřují, že čistý oddaný neustále vzpomíná na Kṛṣṇu a medituje o Něm. Takové jsou charakteristiky ryzího oddaného, pro něhož je Pán snadno dosažitelný. Bhakti-yoga je systém, který Gītā vyzdvihuje nade všechny ostatní. Bhakti-yogīni v zásadě jednají pěti různými způsoby: 1. śānta-bhakta vykonává oddanou službu v neutrálním vztahu; 2. dāsya-bhakta jedná jako Pánův služebník; 3. sākhya-bhakta jedná jako přítel; 4. vātsalya-bhakta jedná jako rodič, a 5. mādhurya-bhakta jedná jako milostný partner Nejvyššího Pána. V každé z těchto nálad je čistý oddaný vždy nepřetržitě zaměstnán transcendentální láskyplnou službou Nejvyššímu Pánu a nemůže na Něho zapomenout — proto je pro Něho Pán snadno dosažitelný. Tak jako čistý oddaný nemůže ani na okamžik zapomenout na Nejvyššího Pána, Nejvyšší Pán nemůže ani na okamžik zapomenout na svého čistého oddaného. To je úžasné požehnání, které přináší proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy spočívající ve zpívání mahā-mantry Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.