Text 49
teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te
teṣām – tĕm; satata-yuktānām – stále zamĕstnaným; bhajatām – oddanou službou; prīti-pūrvakam – v láskyplné extázi; dadāmi – dávám; buddhi- yogam – skutečnou inteligenci; tam – tu; yena – díky které; mām – ke Mnĕ; upayānti – přicházejí; te – oni
„Tĕm, kteří Mi neustále s láskou slouží, dávám poznání, které jim umožní ke Mnĕ dospĕt.“
Tento verš z Bhagavad-gīty (10.10) jasnĕ říká, jak Govindadeva poučuje své pravé oddané. Pán prohlašuje, že ty, kdo se bez ustání vĕnují transcendentální láskyplné službĕ Jemu, osvítí teistickým poznáním, a tak je obdaří připoutaností k sobĕ. Toto probuzení božského vĕdomí oddaného okouzluje, a on pak vychutnává svou vĕčnou transcendentální náladu. Je však udĕleno pouze tĕm, kdo jsou díky oddané službĕ přesvĕdčeni o transcendentální povaze Osobnosti Božství. Oni vĕdí, že Nejvyšší Pravda, zcela duchovní a všemocná osoba, nemá sobĕ rovného, má zcela transcendentální smysly a je zdrojem všech projevů. Tito čistí oddaní, kteří jsou vždy pohrouženi v poznání o Kṛṣṇovi a ve vĕdomí Kṛṣṇy, si vymĕňují myšlenky a realizace stejnĕ, tak jako si významní vĕdci vymĕňují svoje názory a výsledky svého bádání ve vĕdeckých akademiích. Tyto výmĕny myšlenek ve vztahu ke Kṛṣṇovi Pána tĕší, a proto Pán tyto oddané obdaří úplným osvícením.