Text 50
yathā brahmaṇe bhagavān
svayam upadiśyānubhāvitavān
yathā – stejnĕ jako; brahmaṇe – Pánu Brahmovi; bhagavān – Nejvyšší Pán; svayam – sám; upadiśya – když poučil; anubhāvitavān – umožnil vnímat.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, (svayaṁ bhagavān) učil Brahmu a dovedl jej k seberealizaci.
Anglické přísloví „Bůh pomáhá tĕm, kdo si pomáhají sami“ lze vztáhnout i na transcendentální úroveň. Ve zjevených písmech je popsáno mnoho případů, kdy Osobnost Božství jedná jako duchovní mistr zevnitř. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, byl tím duchovním mistrem, který poučil Brahmu, původní živou bytost v tomto vesmíru. Poté, co byl Brahmā stvořen, nedokázal použít svoji tvořivou energii pro uspořádání vesmíru. Nejprve bylo slyšet pouze zvuk, slovo tapa, které vybízí k askezi pro dosažení duchovní realizace. Človĕk by se mĕl v zájmu duchovní realizace stranit smyslového požitku a dobrovolnĕ přijímat všechny druhy nesnází. Tomu se říká tapasya. Požitkář nemůže nikdy realizovat Boha, božskost ani vĕdu podávající teistické poznání. Když se tedy Brahmā poté, co ho Śrī Kṛṣṇa zasvĕtil zvukovou vibrací tapa, začal vĕnovat askezi, uspokojil tak Viṣṇua, a díky tomu byl schopen na základĕ vlastní transcendentální realizace zhlédnout transcendentální svĕt, Śrī Vaikuṇṭhu. Moderní vĕda dovede komunikovat pomocí hmotných vynálezů, jako je rádio, televize a počítače, ale vĕda, kterou svou askezí rozvinul Śrī Brahmā, původní otec lidstva, byla ještĕ subtilnĕjší. Jednou se materialističtí vĕdci budou moci také dozvĕdĕt, jak můžeme komunikovat se svĕtem Vaikuṇṭhy. Pán Brahmā se dotazoval na energii Nejvyššího Pána, který odpovĕdĕl následujícími šesti výroky. Tyto pokyny, zde opsané ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.9.31–36), předal Pán, Osobnost Božství, v roli svrchovaného duchovního mistra.