Text 106
antarīkṣe deva-gaṇa, gandharva, siddha, cāraṇa,
stuti-nṛtya kare vādya-gīta
nartaka, vādaka, bhāṭa, navadvīpe yāra nāṭa,
sabe āsi’ nāce pāñā prīta
antarīkṣe – na nebi; deva-gaṇa – polobozi; gandharva – obyvatelé Gandharvaloky; siddha – obyvatelé Siddhaloky; cāraṇa – profesionální zpĕváci z nebeských planet; stuti – modlitby; nṛtya – tanec; kare – činí; vādya – hudbu; gīta – písnĕ; nartaka – tanečníci; vādaka – profesionální bubeníci; bhāṭa – profesionální udíleči požehnání; navadvīpe – ve mĕstĕ Navadvípu; yāra – jejichž; nāṭa – pódium; sabe – ti všichni; āsi' – poté, co přišli; nāce – začali tančit; pāñā – získávající; prīta – štĕstí.
Na nebi všichni polobozi, jako obyvatelé Gandharvaloky, Siddhaloky a Cāraṇaloky, pronášeli modlitby a tančili za doprovodu hudby, písní a bubnování. V Navadvípu se také sešli všichni profesionální tanečníci, hudebníci a udíleči požehnání a s velkou radostí tančili.
Stejnĕ jako existují profesionální zpĕváci, tanečníci i udíleči požehnání na nebeských planetách, existují dodnes i v Indii a scházejí se na různých domácích obřadech, zvláštĕ na svatbách a tam, kde se nĕkdo narodil. Žijí z milodarů, které při takových příležitostech v domech hinduistů dostanou. Tĕchto obřadů využívají také eunuchové, aby dostali almužnu. To je jejich způsob obživy. Tito lidé se nikdy nestávají nĕčími služebníky a nepracují v zemĕdĕlství či obchodu; pouze přijímají milodary od přátel ze sousedství, a z toho pokojnĕ žijí. Bhāṭové jsou třídou brāhmaṇů, kteří na tyto obřady chodí udílet požehnání v podobĕ básní, které skládají s odkazy na védská písma.