Text 275
apāraṁ kasyāpi praṇayi-jana-vṛndasya kutukī
rasa-stomaṁ hṛtvā madhuram upabhoktuṁ kam api yaḥ
rucaṁ svām āvavre dyutim iha tadīyāṁ prakaṭayan
sa devaś caitanyākṛtir atitarāṁ naḥ kṛpayatu
apāram – neomezené; kasya api – nĕčí; praṇayi-jana-vṛndasya – z množství milenek; kutukī – ten, kdo je zvĕdavý; rasa-stomam – skupinu nálad; hṛtvā – krade; madhuram – sladké; upabhoktum – užívat si; kam api – nĕco; yaḥ – kdo; rucam – jas; svām – vlastní; āvavre – zakrytý; dyutim – jas; iha – zde; tadīyām – ve vztahu k Nĕmu; prakaṭayan – projevující; saḥ – On; devaḥ – Nejvyšší Osobnost Božství; caitanya-ākṛtiḥ – s podobou Pána Caitanyi Mahāprabhua; atitarām – velice; naḥ – nám; kṛpayatu – kéž prokáže svou milost.
„Pán Kṛṣṇa přijal podobu Pána Caitanyi proto, že si chtĕl vychutnávat neomezené nektarové nálady lásky jedné ze svých mnoha milenek (Śrī Rādhy). Zatímco si vychutnával tuto lásku, schovával svoji tmavou pleť pod Její zářivĕ žlutou barvou. Kéž nám tento Pán Caitanya udĕlí svoji milost!“
Toto je třetí verš druhé Caitanyāṣṭaky ze Stava-māly Śrīly Rūpy Gosvāmīho.