No edit permissions for Čeština
Text 64
pāda-saṁvāhanaṁ cakruḥ
kecit tasya mahātmanaḥ
apare hata-pāpmāno
vyajanaiḥ samavījayan
pāda-saṁvāhanam – masírování nohou; cakruḥ – provádĕli; kecit – nĕkteří z nich; tasya – Pána Kṛṣṇy; mahā-ātmanaḥ – Nejvyšší Osobnosti Božství; apare – jiní; hata – zničené; pāpmānaḥ – jejichž reakce za hříšný život; vyajanaiḥ – s vĕjíři v rukách; samavījayan – příjemnĕ ovívali.
„Nĕkteří z přátel Śrī Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, Mu masírovali nohy a jiní, jejichž následky za hříšné činy již byly zničeny, Ho ovívali vĕjíři.“
Tento verš pocházející ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.15.17) popisuje, jak si Pán Kṛṣṇa a Pán Balarāma hráli s pasáčky krav poté, co zabili Dhenukāsuru v Tálavanu.