Text 67
vraja-janārti-han vīra yoṣitāṁ
nija-jana-smaya-dhvaṁsana-smita
bhaja sakhe bhavat-kiṅkarīḥ sma no
jala-ruhānanaṁ cāru darśaya
vraja-jana-ārti-han – ó Ty, který zmírňuješ veškeré utrpení obyvatel Vrindávanu; vīra – ó hrdino; yoṣitām – žen; nija – osobních; jana – společníků; smaya – pýchu; dhvaṁsana – ničící; smita – jehož úsmĕv; bhaja – uctíváme; sakhe – ó drahý příteli; bhavat-kiṅkarīḥ – Tvoje služebnice; sma – jistĕ; naḥ – nám; jala-ruha-ānanam – tvář, která vypadá jako lotosový kvĕt; cāru – přitažlivou; darśaya – prosím ukaž.
„Ó Pane, který odstraňuješ utrpení obyvatel Vrindávanu! Ó hrdino všech žen! Ó Pane, který svým sladkým a jemným úsmĕvem ničíš pýchu svých oddaných! Ó příteli! Jsme Tvoje služebnice. Splň prosím naše touhy a ukaž nám svou přitažlivou tvář podobnou lotosu.“
Tento verš týkající se Kṛṣṇova tance rāsa s gopīmi je citován ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.31.6). Gopī takto zpívaly v odloučení, když Kṛṣṇa bĕhem tance opustil jejich společnost.