Text 113
cid-ānanda — teṅho, tāṅra sthāna, parivāra
tāṅre kahe — prākṛta-sattvera vikāra
cit-ānanda – duchovní blaženost; teṅho – On je osobnĕ; tāṅra – Jeho; sthāna – sídlo; parivāra – doprovod; tāṅre – Jemu; kahe – nĕkdo říká; prākṛta – hmotného; sattvera – dobra; vikāra – promĕna.
„Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, oplývá duchovními energiemi. Proto i Jeho tĕlo, jméno, sláva a doprovod jsou duchovní. Māyāvādský filosof z nevĕdomosti říká, že to vše jsou jen promĕny hmotné kvality dobra.“
V sedmé kapitole Bhagavad-gīty Nejvyšší Pán rozdĕlil své energie do dvou skupin, prākṛta a aprākṛta neboli parā-prakṛti a aparā-prakṛti. Viṣṇu Purāṇa je rozdĕluje stejnĕ. Māyāvādští filosofové tyto dvĕ prakṛti neboli hmotnou a duchovní přírodu nechápou, ale ten, kdo je skutečnĕ inteligentní, tomu rozumí. Vezmeme-li v úvahu mnohé rozmanitosti a činnosti hmotné přírody, proč by mĕli māyāvādští filosofové popírat duchovní různorodost duchovního svĕta? Bhāgavatam (10.2.32) říká:
ye 'nye 'ravindākṣa vimukta-māninas
Inteligence tĕch, kteří se považují za vysvobozené, aniž by mĕli informace o duchovním svĕtĕ, není čistá. Slova aviśuddha-buddhayaḥ v tomto verši označují nečistou inteligenci. Následkem nečisté inteligence či chabého poznání māyāvādští filosofové nemohou pochopit rozdíl mezi hmotnou a duchovní různorodostí, a proto na duchovní různorodost nejsou schopni ani pomyslet, neboť pokládají za samozřejmé, že veškerá různorodost je pouze hmotná.
Śrī Caitanya Mahāprabhu tedy v tomto verši vysvĕtluje, že Kṛṣṇa – Nejvyšší Osobnost Božství neboli Absolutní Pravda – má duchovní tĕlo, které se liší od hmotných tĕl, a Jeho jméno, sídlo, doprovod i vlastnosti jsou proto duchovní. Hmotná kvalita dobra nemá s duchovní různorodostí nic společného. Māyāvādští filosofové nicménĕ nejsou schopni duchovní různorodost jasnĕ pochopit, a tak si představují, že duchovní svĕt je pravým opakem svĕta hmotného. Hmotné kvality dobra, vášnĕ a nevĕdomosti v duchovním svĕtĕ nemohou působit; z toho důvodu se nazývá nirguṇa, jak je jasnĕ uvedeno v Bhagavad-gītĕ (trai-guṇya-viṣayā vedā nistrai-guṇyo bhavārjuna). Hmotný svĕt je projevem tří kvalit hmotné přírody, ale abychom mohli vstoupit do duchovního svĕta, kde se jejich vliv nenachází, musíme se od nich osvobodit. V příštím verši Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu ukáže, jak se Pán Śiva neztotožňuje s māyāvādskou filosofií.