Text 131
sarva-veda-sūtre kare kṛṣṇera abhidhāna
mukhya-vṛtti chāḍi’ kaila lakṣaṇā-vyākhyāna
sarva-veda-sūtre – ve všech aforismech Vedānta-sūtry; kare – ustanovuje; kṛṣṇera – Pána Kṛṣṇy; abhidhāna – vysvĕtlení; mukhya-vṛtti – přímý výklad; chāḍi' – vzdávající se; kaila – učinil; lakṣaṇā – nepřímé; vyākhyāna – vysvĕtlení.
„Tím, kdo má být skrze všechny védské texty a sūtry poznán, je Pán Kṛṣṇa. Śaṅkarācāryovi následovníci však skutečný význam Véd zakryli svými nepřímými výklady.“
Je řečeno, že:
vede rāmāyaṇe caiva
purāṇe bhārate tathā
ādāv ante ca madhye ca
hariḥ sarvatra gīyate
„Ve védské literatuře, včetnĕ Rāmāyaṇy, Purāṇ a Mahābhāraty, je od samého začátku (ādau) až do konce (ante ca), stejnĕ jako uprostřed (madhye ca) vysvĕtlován pouze Hari, Nejvyšší Osobnost Božství.“