Text 130
‘praṇava’, mahā-vākya — tāhā kari’ ācchādana
mahāvākye kari ‘tat tvam asi’ra sthāpana
praṇava – oṁkāra; mahā-vākya – hlavní mantra; tāhā – toto; kari' – konající; ācchādana – zakryto; mahā-vākye – místo hlavní mantry; kari – činím; tat-tvam-asi'ra sthāpana – zavedení výroku tat tvam asi.
„Praṇava (oṁkāra) je mahā-vākya (mahā-mantra) ve Védách. Śaṅkarācāryovi následovníci to zakrývají, aby neautorizovanĕ zdůrazňovali mantru tat tvam asi.“
Māyāvādští filosofové zdůrazňují výroky jako tat tvam asi, so 'ham a podobnĕ, ale nezdůrazňují skutečnou mahā-mantru, praṇavu (oṁkāru). Jelikož zkreslují védské poznání, dopouštĕjí se nejvĕtšího přestupku u lotosových nohou Pána. Pán Caitanya Mahāprabhu jasnĕ řekl: māyāvādī kṛṣṇe aparādhī – „Māyāvādští filosofové urážejí Pána Kṛṣṇu tím nejhorším způsobem.“ Pán Kṛṣṇa prohlašuje:
tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
„Ty, kteří jsou závistiví, podlí a nejnižší z lidí, neustále vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských druhů.“ (Bg. 16.19) Māyāvādské filosofy čeká po smrti život v démonských druzích, protože nenávidí Kṛṣṇu. Když Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītĕ (9.34): man-manā bhava mad bhakto mad-yājī māṁ namaskuru („zamĕstnávej svou mysl neustále myšlenkami na Mne, staň se Mým oddaným, klaň se Mi a uctívej Mĕ“), jeden démonský učenec říká, že to není Kṛṣṇa, komu se musíme odevzdat. Tento učenec trpí již v tomto životĕ, a jestliže si všechno předurčené strádání nevytrpí nyní, bude muset v dalším životĕ trpĕt znovu. Musíme si dávat velký pozor na negativní postoj vůči Nejvyšší Osobnosti Božství. V příštím verši tedy Śrī Caitanya Mahāprabhu jasnĕ popisuje smysl Véd.