Text 143
kṛṣṇera caraṇe haya yadi anurāga
kṛṣṇa vinu anyatra tāra nāhi rahe rāga
kṛṣṇera – Kṛṣṇy; caraṇe – k lotosovým nohám; haya – bude; yadi – když; anurāga – připoutanost; kṛṣṇa – Nejvyšší Osobnost Božství; binu – bez; anyatra – kdekoliv jinde; tāra – jeho; nāhi – ne; rahe – zůstane; rāga – připoutanost.
„Rozvine-li človĕk lásku k Bohu a přilne k lotosovým nohám Kṛṣṇy, ztratí postupnĕ svoji připoutanost ke všemu ostatnímu.“
To je test pokroku v oddané službĕ. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (11.2.42) je řečeno: bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca – v bhakti je pro oddaného jediným poutem Kṛṣṇa; oddaný již déle nechce být připoután k mnoha jiným vĕcem. I když jsou māyāvādští filosofové údajnĕ velice pokročilí na cestĕ osvobození, vidíme, že po nĕjaké dobĕ klesají a vĕnují se politice a lidumilným činnostem. Mnoho velkých sannyāsīch, kteří již byli považováni za osvobozené a velice pokročilé, se znovu vrátilo k materialistickým činnostem, přestože již předtím tento svĕt opustili jako neskutečný (mithyā). Když však oddaný udĕlá pokrok v oddané službĕ, už ho tyto lidumilné činnosti nepřitahují. Chce pouze sloužit Pánu a celý svůj život vĕnuje této oddané službĕ. To je rozdíl mezi vaiṣṇavským a māyāvādským filosofem. Oddaná služba je proto praktická, kdežto māyāvādská filosofie je pouze mentální spekulace.