Text 23
pātrāpātra-vicāra nāhi, nāhi sthānāsthāna
yei yāṅhā pāya, tāṅhā kare prema-dāna
pātra – příjemce; apātra – kdo není příjemce; vicāra – úvaha; nāhi – není nikdo; nāhi – není nikdo; sthāna – příznivé místo; asthāna – nepříznivé místo; yei – kdokoliv; yāṅhā – kdekoliv; pāya – dostane příležitost; tāṅhā – pouze tam; kare – činí; prema-dāna – rozdávání lásky k Bohu.
Při rozdávání lásky k Bohu Caitanya Mahāprabhu a Jeho společníci nebrali v úvahu, kdo je vhodný příjemce a kdo ne nebo které místo je vhodné a které ne. Nekladli si žádné podmínky. Členové Pañca-tattvy rozdávali lásku k Bohu, kdekoliv se naskytla příležitost.
Jistí darebáci se opovažují vystupovat proti misi Pána Caitanyi a vytýkají hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy, že přijímá Evropany a Američany za brāhmaṇy a udílí jim sannyās. Zde však nacházíme autorizovaný výrok, že při rozdávání lásky k Bohu bychom se nemĕli ohlížet na to, zda jsou jejími příjemci Evropané, Američané, hinduisté, muslimové a podobnĕ. Hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy by se mĕlo šířit všude a ty, kdo se takto stanou vaiṣṇavy, je třeba považovat za vznešenĕjší, než jsou brāhmaṇové, hinduisté či Indové. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu chtĕl, aby se Jeho jméno rozšířilo do každého mĕsta a vesnice na povrchu této planety. Když se tedy toto učení Caitanyi Mahāprabhua šíří po celém svĕtĕ, proč by ti, kdo ho přijali, nemĕli být považováni za vaiṣṇavy, brāhmaṇy a sannyāsī? Tyto hloupé argumenty nĕkdy předkládají závistiví darebáci, ale oddaní vĕdomí si Kṛṣṇy na nĕ nedbají. My přísnĕ následujeme zásady dané Pañca-tattvou.