Text 5
pañca-tattva — eka-vastu, nāhi kichu bheda
rasa āsvādite tabu vividha vibheda
pañca-tattva – pĕt podstat; eka-vastu – jsou jedním v pĕti; nāhi – není; kichu – cokoliv; bheda – rozdíl; rasa – nálady; āsvādite – chutnat; tabu – přesto; vividha – odlišnosti; vibheda – rozdíly.
Z duchovního pohledu mezi tĕmito tattvami nejsou rozdíly, protože na transcendentální úrovni je vše absolutní. Přesto v duchovním svĕtĕ odlišnosti existují, a pokud je chceme vychutnat, musíme mezi nimi rozlišovat.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v komentáři zvaném Anubhāṣya popisuje Pañca-tattvu takto: Nejvyšší energetický zdroj, Osobnost Božství, se kvůli vychutnávání požitku z pĕti druhů zábav zjevil jako členové Pañca-tattvy. Jsou na absolutní úrovni, tak mezi nimi není ve skutečnosti rozdíl, avšak projevují duchovní rozmanitost a tím vyzývají impersonalisty, aby také vychutnávali různé duchovní nálady (rasy). Ve Védách je řečeno: parāsya śaktir vividhaiva śrūyate – „Rozmanité energie Nejvyšší Osobnosti Božství jsou známé různĕ.“ Z tohoto védského výroku vyplývá, že v duchovním svĕtĕ existují vĕčné odlišnosti nálad neboli chutí. Śrī Gaurāṅga, Śrī Nityānanda, Śrī Advaita, Śrī Gadādhara a Śrīvāsa Ṭhākura jsou všichni na stejné úrovni, ale zároveň bychom mezi nimi mĕli z duchovního pohledu rozlišovat a chápat, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je podoba oddaného, Śrī Nityānanda Prabhu vystupuje jako duchovní učitel oddaného, Advaita Prabhu jako podoba inkarnace oddaného (bhakty), Gadādhara Prabhu jako energie oddaného a Śrīvāsa Ṭhākura jako čistý oddaný. Takto se od sebe duchovnĕ liší. Bhakta-rūpa (Śrī Caitanya Mahāprabhu), bhakta- -svarūpa (Śrī Nityānanda Prabhu) a bhakta-avatāra (Śrī Advaita Prabhu) jsou samotný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Jeho bezprostřední expanze a Jeho úplná expanze, a všichni tři náleží do kategorie Viṣṇua. Přestože se duchovní a okrajové energie Nejvyššího Pána neliší od Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou ovládané, kdežto Pán Viṣṇu je vládce. Jako takové se i přesto, že jsou na stejné úrovni, projevují různĕ, aby umožnily vychutnávání transcendentálních nálad. Ve skutečnosti však není možné, aby se jedna od druhé lišily, protože se v žádném stádiu nemůže stát, aby od sebe byli uctívající a uctívaný oddĕleni. Na absolutní úrovni nelze pochopit jednoho bez druhého.