Text 43
prāṇinām upakārāya
yad eveha paratra ca
karmaṇā manasā vācā
tad eva mati-mān bhajet
prāṇinām – všech živých bytostí; upakārāya – ve prospĕch; yat – cokoliv; eva – jistĕ; iha – v tomto svĕtĕ nebo v tomto životĕ; paratra – v příštím životĕ; ca – a; karmaṇā – prací; manasā – myslí; vācā – slovy; tat – to; eva – jistĕ; mati-mān – inteligentní človĕk; bhajet – musí dĕlat.
„,Inteligentní človĕk musí svojí prací, myšlenkami a slovy vykonávat činnosti, které budou prospĕšné všem živým bytostem v tomto i příštím životĕ.̀“
Lidé vĕtšinou naneštĕstí nevĕdí, co se stane v příštím životĕ. Připravit se na další život je vĕc zdravého rozumu a je to zásada védské civilizace, ale dnes lidé všude na svĕtĕ v příští život nevĕří. Dokonce i vlivní profesoři a další pedagogové říkají, že jakmile tĕlo zemře, je se vším konec. Tato ateistická filosofie zabíjí lidskou civilizaci. Lidé nezodpovĕdnĕ páchají hříšné činnosti všeho druhu, a tak je tato vzdĕlávací propaganda takzvaných vůdců připravuje o skutečné výhody lidského života. Pravdou však zůstává, že tento život je určen pro přípravu na další život, protože postupným vývojem jsme prošli mnoha životními druhy neboli podobami, a tato lidská podoba je příležitostí povznést se k životu lepšímu. To je vysvĕtleno v Bhagavad-gītĕ (9.25):
yānti deva-vratā devān
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino'pi mām
„Ti, kdo uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy, ti, kdo uctívají předky, půjdou k předkům, ti, kdo uctívají duchy a přízraky, se narodí mezi takovými bytostmi a ti, kdo uctívají Mne, budou žít se Mnou.“ Človĕk tedy může dospĕt na vyšší planetární soustavy, jež jsou sídly polobohů, může se dostat na Pitṛloku, může zůstat na Zemi, anebo také může jít zpátky domů, zpátky k Bohu. To je znovu potvrzeno jinde v Bhagavad-gītĕ (4.9): tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna. Ten, kdo Kṛṣṇu opravdu zná, se po opuštĕní svého tĕla již nevrátí do tohoto svĕta, aby musel přijmout hmotné tĕlo, ale jde zpátky domů, zpátky k Bohu. Toto poznání se nachází v śāstrách a lidé by mĕli dostávat možnost mu porozumĕt. I když nĕkdo není schopen se vrátit zpátky k Bohu v jednom životĕ, védská civilizace mu alespoň dává možnost povznést se na vyšší planetární soustavy, kde žijí polobozi, a nepoklesnout znovu na úroveň zvířecího života. V současnosti lidé tomuto poznání nerozumí, i když je to velká vĕda, protože jsou nevzdĕlaní a vedení k tomu takové vĕci nepřijímat. Tak hrozný je stav moderní společnosti. Hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy je proto jedinou šancí, jak upoutat pozornost inteligentních lidí na vyšší hodnoty života.