Text 41
prāpta-praṇaṣṭācyuta-vitta ātmā
yayau viṣādojjhita-deha-gehaḥ
gṛhīta-kāpālika-dharmako me
vṛndāvanaṁ sendriya-śiṣya-vṛndaḥ
prāpta – získaný; praṇaṣṭa – ztracený; acyuta – Kṛṣṇa; vittaḥ – poklad; ātmā – mysl; yayau – šla; viṣāda – ze zoufalství; ujjhita – zavržené; deha-gehaḥ – tĕlo i domov; gṛhīta – přijaté; kāpālika-dharmakaḥ – náboženské zásady kāpālika-yogīho, což je druh žebravého mnicha; me – Mými; vṛndāvanam – do Vrindávanu; sa – se; indriya – smysly; śiṣya-vṛndaḥ – žáky.
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Moje mysl nejdříve nĕjakým způsobem získala poklad Kṛṣṇy, ale zase Ho ztratila. Ze zoufalství se proto vzdala Mého tĕla i domova a přijala náboženské zásady kāpālika-yogīho. Potom i s Mými smysly jakožto svými žáky odešla do Vrindávanu.“
Tento verš je zjevnĕ metaforou.