Text 45
cintā-kānthā uḍi gāya, dhūli-vibhūti-malina-kāya,
‘hāhā kṛṣṇa’ pralāpa-uttara
udvega dvādaśa hāte, lobhera jhulani māthe,
bhikṣābhāve kṣīṇa kalevara
cintā – úzkosti; kānthā – roztrhanou pokrývku; uḍi – oblečení; gāya – na tĕle; dhūli – prach; vibhūti – popel; malina-kāya – špinavé tĕlo; hāhā – bĕda; kṛṣṇa – Kṛṣṇa; pralāpa-uttara – bláznivé odpovĕdi; udvega – trápení; dvādaśa – dvanáct (náramků); hāte – na zápĕstí; lobhera – chtivosti; jhulani – turban; māthe – na hlavĕ; bhikṣā-abhāve – z nedostatku almužen; kṣīṇa – hubené; kalevara – tĕlo.
„Yogī Mé mysli nosí na svém špinavém tĕle, pokrytém prachem a popelem, roztrhanou pokrývku úzkosti. Jeho jediná slova jsou ,Bĕda! Kṛṣṇa!̀ Nosí dvanáct náramků trápení a na hlavĕ turban chtivosti. Protože nic nejí, je velmi hubený.“