Text 207
yāha ghara, kṛṣṇa karuna kuśala sabāra
āmāra sambandhe duḥkha nā ha-uka kāhāra”
yāha ghara – jdĕte domů; kṛṣṇa karuna – nechť Pán Kṛṣṇa udĕlí; kuśala sabāra – požehnání každému; āmāra sambandhe – kvůli mĕ; duḥkha – neštĕstí; nā ha-uka – ať není; kāhāra – ničí.
„Jdĕte nyní všichni domů. Nechť vám všem Pán Kṛṣṇa udĕlí svá požehnání. S tím, že jsem byl uražen, si nedĕlejte starosti.“
VÝZNAM: Z tohoto výroku Haridāse Ṭhākura lze pochopit, že čistý vaiṣṇava nikdy nebere urážky od nikoho vážnĕ. To je učení Śrī Caitanyi Mahāprabhua:
tṛṇād api sunīcena
taror iva sahiṣṇunā
amāninā mānadena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
„Človĕk by mĕl zpívat svaté jméno Pána s pokornou myslí a považovat se za nižšího než tráva na ulici. Má být snášenlivĕjší než strom, bez jediné stopy falešné ctižádosti a připravený vzdávat úctu druhým. V takovém rozpoložení mysli lze zpívat svaté jméno Pána neustále.“ Vaiṣṇava je vždy snášenlivý a poddajný jako stromy a tráva. Snáší urážky od druhých, aniž by ho rozrušovaly, protože se zajímá jen o zpívání svatého jména Pána.