Text 103
kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇaṁ
sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam
yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair
yajanti hi su-medhasaḥ
kṛṣṇa-varṇam – pronášení dvou slabik kṛṣ a ṇa; tviṣā – barvou pleti; akṛṣṇam – nikoliv černou; sa-aṅga – doprovázen svými osobními expanzemi; upa-aṅga – oddanými; astra – zbraní zpĕvu Hare Kṛṣṇa mantry; pārṣadam – a společníky, jako je Gadādhara, Svarūpa Dāmodara atd.; yajñaiḥ – obĕtí; saṅkīrtana – společné zpívání Hare Kṛṣṇa mantry; prāyaiḥ – tvořené hlavnĕ; yajanti – uctívají; hi – opravdu; su-medhasaḥ – ti, kdo jsou inteligentní.
„,Ti, kdo jsou v tomto vĕku Kali inteligentní, uctívají společným zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který bĕhem svého zjevení v tomto vĕku neustále opĕvuje Kṛṣṇu. V této inkarnaci má žlutou barvu pleti a je neustále doprovázen svými úplnými expanzemi (jako je Śrī Nityānanda Prabhu), osobními expanzemi (jako je Gadādhara) a také svými oddanými a společníky (jako je Svarūpa Dāmodara).̀“
Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.32) vysvĕtluje Śrī Jīva Gosvāmī ve své knize Krama-sandarbha, což cituje Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura v komentáři k verši 52 třetí kapitoly Ādi-līly.