Text 194
aprākṛta vastu nahe prākṛta-gocara
veda-purāṇete ei kahe nirantara
aprākṛta — duchovní; vastu — podstata; nahe — ne; prākṛta — hmoty; gocara — v oblasti; veda-purāṇete — Védy a Purāṇy; ei — toto; kahe — říkají; nirantara — vždy.
„Duchovní podstata není nikdy obsažena v hmotném pojetí. To vždy tvrdí Védy i Purāṇy.“
V Kaṭha Upaniṣadĕ (2.3.9, 12) je řečeno:
na sandṛśe tiṣṭhati rūpam asya
na cakṣuṣā paśyati kaścanainam
hṛdā manīṣā manasābhikḷpto
ya etad vidur amṛtās te bhavanti
naiva vācā na manasā prāptuṁ śakyo na cakṣuṣā
„Duše je mimo dosah hmotných očí, slov a mysli.“
Podobnĕ i Śrīmad-Bhāgavatam (10.84.13) uvádí:
yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke
sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ
yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ
„Človĕk, který považuje tĕlo složené ze tří prvků za své vlastní já, vedlejší produkty svého tĕla za své příbuzné, svou rodnou zemi za hodnou uctívání a který chodí na poutní místa jen proto, aby se tam vykoupal, místo toho, aby se setkal s osobami, jež mají transcendentální poznání, je jako kráva nebo osel.“
To jsou nĕkteré védské výroky o duchovní podstatĕ. Neinteligentní lidé tuto duchovní podstatu nemohou spatřit, protože na to nemají oči nebo dostatečnĕ zralou mentalitu. Následnĕ si pak myslí, že nic takového jako duše neexistuje. Následovníci védských pokynů však získávají svoje poznatky z výroků Véd, jako jsou výše zmínĕné verše z Kaṭha Upaniṣady a Śrīmad-Bhāgavatamu.