Mantra pátá

Zde se vysvětlují transcendentální činnosti Nejvyššího Pána, jak je vykonávají Jeho nepochopitelné energie. Protichůdné výroky jsou zde použity ke zdůraznění jeho nepochopitelných sil. Chodí a nechodí. To si odporuje. Naše omezené poznání nestačí k tomu, abychom se mohli s těmito rozpory vyrovnat: Pána můžeme pochopit jen v mezích našich omezených rozumových schopností. Přívrženci neosobní filozofie májávádské školy uznávají pouze neosobní činnosti Pána a zavrhují Jeho osobní rysy. Bhágavatská škola však uznává Pána jak osobního, tak neosobního. Bhágavatové také uznávají Jeho nepochopitelné energie, neboť bez těchto energií by slova Nejvyšší Pán pozbyla jakéhokoliv smyslu.

Jen proto, že Pána nemůžeme spatřit na vlastní oči, si ještě nesmíme myslet, že nemá osobní existenci. Šrí Íšópanišad vyvrací tento argument upozorněním, že Pán je blízko i daleko zároveň. Sídlo Pána je mimo tento hmotný svět a naše možnosti nestačí ani ke změření tohoto hmotného světa. Jestliže hmotný svět je tak rozsáhlý, jak ohromný asi musí být svět duchovní, který se rozprostírá za ním? Také v Bhagavad-gítě se potvrzuje, že duchovní obloha se rozprostírá daleko, daleko od hmotného světa (Bg. 15.6). Třebaže Pán je tak daleko, může se za chvíli kratší než vteřina, rychleji než myšlenka nebo vítr, objevit před námi. Může také kráčet tak rychle, že Ho nikdo nepředčí. To již bylo popsáno v předchozím verši.

A přesto si Pána nevšimneme, když se před námi zjeví. Tuto nevšímavost odsuzuje v Bhagavad-gítě, kde praví, že Ho pošetilci ponižují, když Ho považují za obyčejného smrtelníka (Bg. 9.11). Není smrtelný a nezjevuje se nám v těle vytvořeném hmotnou přírodou. Existuje mnoho tzv. učenců, kteří tvrdí, že Pán se zjevuje v hmotném těle, jako úplně obyčejná hmotná bytost. Neznajíce Jeho nepochopitelné síly, staví pošetilí lidé Pána na úroveň obyčejného člověka.

Protože je plný nepochopitelných sil, může přijmout naše služby prostřednictvím jakéhokoliv média a své různé síly může přetvářet podle své vlastní vůle. Nevěřící tvrdí, že se Pán nemůže zjevit a nebo že se objevuje jen v podobě vytvořené hmotnou energií. Tento argument se rozplyne, uznáme-li Jeho nepochopitelné síly za skutečné. I když se Pán před námi zjeví v podobě hmotné energie, může velice snadno proměnit hmotnou energii v energii duchovní. Poněvadž energie pocházejí ze stejného zdroje, mohou být použity podle vůle tohoto zdroje. Pán se může například zjevit ve své podobě jako arcā-vigraha, což je zpodobení Boha zhotovené ze země, kamene nebo dřeva. Nejsou to modly, jak tvrdí obrazoborci, třebaže jsou vyřezána ze dřeva, vytesána z kamene nebo zhotovena z jiné hmoty.

Za naší nynější hmotné, nedokonalé existence nemůžeme uzřít Nejvyššího Pána, neboť náš zrak je nedokonalý. Oddaným, kteří Ho chtějí spatřit svým hmotným zrakem, však Pán přece dopřává výhody a zjevuje se jim v takzvané hmotné podobě, aby přijal jejich služby. Není správné domnívat se, že oddaní, nacházející se na nejnižším stupni služby Pánu, uctívají modlu. Uctívají skutečného Pána, jenž přistoupil na to, že před nimi bude vystupovat v podobě, která je jim přístupná. Ani podoba arcā nebyla vytvořena podle nápadu a rozmaru uctívatele. Existuje věčně i s celým svým příslušenstvím. Ti, kdo jsou opravdově oddaní Pánu, to pociťují, avšak ateisté nikoliv.

V Bhagavad-gítě (4.11) nám Kršna dává na srozuměnou, že Pán se oddanému přibližuje ve stejné míře, v jaké se Mu tento oddaný odevzdal. Pán si vyhrazuje právo nezjevovat se komukoli, nýbrž pouze těm, kteří se Mu odevzdali. Duši, jež se Mu odevzdala, je vždy dostupný, ale duši neodevzdané je nedostupný a nesmírně vzdálený.

V této souvislosti mají velkou důležitost slova saguṇa (“mající vlastnosti”) a nirguṇa (“nemající vlastnosti”), jež se často vyskytují ve zjevených spisech. Slovo saguṇa neznamená, že se Pán při svých zjeveních podřizuje zákonům hmotné přírody, třebaže má vlastnosti a zjevuje se v hmotné podobě. Pro Pána neexistuje žádný rozdíl mezi hmotnou a duchovní energií, neboť je zdrojem všech energií. Jelikož vládne nad všemi energiemi, nemůže se octnout pod jejich vlivem, jako je tomu s námi. Hmotná energie pracuje pod Jeho vedením, a proto může používat této energie k vlastním účelům, aniž by byl ovlivněn jejími kvalitami. Stejně tak se Pán nikdy nestane beztvarou bytostí. Vždyť On je věčným tvarem, prvotním Pánem. Jeho neosobní aspekt, zář Brahmanu, není ničím jiným, než žárem Jeho osobních paprsků, stejně tak jako sluneční paprsky jsou žárem boha Slunce.

Když svatý chlapec Prahláda Maharádža stál jednou před svým ateistickým otcem, dostal od něho otázku: “Kde je tvůj Bůh?” Když Prahláda odpověděl, že Bůh je všudypřítomný, zeptal se ho otec rozzlobeně, zda je jeho Bůh v jednom ze sloupů paláce, a dítě přitakalo. Ateista před ním sloup ihned roztříštil na kousky a Pán se okamžitě zjevil jako Nrsinha, inkarnace ve zpola lidské a zpola lví podobě, a ateistického krále zabil. Pán je přítomný ve všem a všechno tvoří svými rozličnými energiemi. Prostřednictvím svých nepochopitelných sil se může zjevit na jakémkoliv místě, aby projevil oddaným svou přízeň. Pán Nrsinha nevystoupil ze sloupu na rozkaz ateistického krále, nýbrž proto, aby splnil přání Prahládovi, svému oddanému. Ateista nemůže přinutit Pána k tomu, aby se zjevil, ale Pán se zjeví kdekoliv a kdykoliv, aby prokázal milosrdenství tomu, kdo je Mu oddán. V Bhagavad-gítě (4.8) rovněž stojí, že Pán se zjevuje, aby zahubil nevěřící a ochraňoval věřící. Pán má dostatek energií a představitelů, kteří mohou zahubit ateisty, avšak působí Mu potěšení prokazovat osobně přízeň tomu, kdo je Mu oddán. Proto přichází jako inkarnace. Dělá to pouze proto, aby projevoval přízeň svým oddaným, pro nic jiného.

V Brahma-sanhitě se praví, že Góvinda, prvotní Pán, proniká do všeho svými úplnými částmi. Prostupuje vesmír, jakož i atomy tohoto vesmíru. V podobě virāṭ je vně všeho a jako antaryāmī je uvnitř všeho. Jako antaryāmī je svědkem všeho, co se děje, a uděluje výsledky našich činů v podobě karma-phala. My sami třeba zapomeneme, co jsme činili v našich dřívějších životech, ale poněvadž Pán je svědkem našich činů, jsou výsledky těchto činů stále zde a my se musíme tak jako tak podrobovat jejich reakcím.

Faktem je, že kromě Boha nic neexistuje, ať už vně či uvnitř. Vše se projevuje prostřednictvím Jeho rozličných energií, stejně tak jako teplo a světlo vycházejí z ohně a mezi různými energiemi existuje jednota. Navzdory této jednotě se Pán ve své osobní podobě těší ze všeho, čeho užívají svými smysly nepatrné individuální živé bytosti.